Dívky od svaté Magdalény

recenze Dívky od svaté Magdalény (2017)

Dívky od svaté Magdalény
"Budete tu ležet v pozici kříže, dokud se nepoučíte,"
pokračovala matka představená.
"Musíte pochopit, co Ježíš vytrpěl. Nebudete jíst, pít, vyměšovat."



Teagan je šestnáctiletá, mladá slečna, která žije se svými rodiči v malém domku. Matka se jí povětšinou zastává, protože otec je despota, který se rád napije.
Tentokrát je však matčina povaha a dobrá vůle krátká, neboť Teagan byla obviněna z pokusu o svedení mladého kněze, který navštívil farnost.

Otec Mark je atraktivní mladý muž, který si na slavnosti, kterou pořádala místní farnost, všímal mladé a krásné Teagan. I když je zvyklý na jistou pozornost žen, tak mladá a nevinná Teagan ho jistým způsobem přitahuje.

Teagan přišla do styku s vnějším světem jen zřídka. Otec jí zakazoval v podstatě veškerou zábavu. Byl to byrokrat, kancelářská krysa, a ačkoli měla Teagan matné povědomí, co v parlamentu dělá, nikdy nebyla u něj v kanceláři. Vždycky si jeho život představovala jako vzrušující, samá jednání s důležitými lidmi, on si však neustále stěžoval na práci i na nízký výdělek. Jeptišky z farní školy, kam chodila, ji věčně nabádaly, aby byla vděčná za to, co má. Čistou domácnost, jídlo na stole a auto před domem, zatímco pro mnohé Dubliňany jde o nepředstavitelný přepych.

Netrvalo dlouho a Teagan byla obviněna ze svádění Otce Marka a svým otcem je uprostřed noci odvezena do kláštera Sester svatého vykoupení, který se má stát jejím domovem, dokud neodčiní všechny své hříchy.
Nora je také mladou dívkou, která se do kláštera dostala poté, co byla nachytána rodiči, se svým přítelem u nich v domě.

Zde dívky přichází o všechno, o své jméno, o své krásné dlouhé vlasy, o své oblečení, které nahrazuje obyčejná zástěra, o veškerý kontakt s lidmi mimo zdi kláštera a v neposlední řadě také o svou důstojnost. Jsou nuceny celé dny pracovat v prádelně a řídit se velice přísnými pravidly, kdy za každé jejich porušení následuje velice tvrdý trest.
Mimořádně kruté jeptišky se s nikým moc nemazlí a dívky, které neposlouchají, trýzní a přesvědčují je o tom, že tyto tresty jim pomohou uvědomit si vlastní chyby.

Brzy si však Nora s Taegan uvědomí, že se staly vězni, kde jim nikdo nepomůže. Jedinou záchranou se jeví buď smíření s danou situací a nebo útěk.


Vážení čtenáři, už dávno jsem se se svou sestrou bavila na téma Magdaleniných prádelen a když jsem si všimla této knihy, kterou ve chvíli, kdy vyšla, každý hned četl a chválil, tak jsem měla jasno v tom, že si ji musím přečíst také.

Dívky od svaté Magdalény jsou knihou, která je založena na skutečných událostech, kdy se příběh Magdaleniných prádelen dostal do popředí zájmu teprve během uplynulých dvaceti let.

Dívky a ženy, které se do tohoto zařízení dostaly, byly označovány jako "padlé ženy" a jednalo se o ženy, které nějakým způsobem nebyly schopny zapadnout, nebo byly příliš hezké a vyvolávaly hříšné myšlenky pouhým vzhledem. Jiné ženy zde skončily kvůli promiskuitě nebo prostituci.
První ohlášená prádelna byla otevřena v roce 1758 a poslední své brány uzavřela v roce 1996.
Ženy, které se do tohoto zařízení dostaly, zde obvykle zůstávaly a otročily celé roky. Prádelny se tak staly jejich domovem.

Tento román se odehrává v roce 1962 v Dublinu.

Obálka této knihy je pro mne malým zklamáním. Jedná se o nevýraznou obálku s ženskou hrdinkou na titulní straně. Osobně dávám přednost originální obálce, která dává prostor fantazii a působí vkusně a decentně.

Kniha začíná prologem, který v nás okamžitě vyvolá vlnu zděšení a zároveň zvědavost číst dále. Následuje celkem 18 kapitol a celé vyprávění pak zakončuje epilog. Nechybí ani autorova poznámka a jeho poděkování.

Dívky od svaté Magdalény jsou knihou, která je svým tématem opravdu těžká. Přesto si myslím, že se jedná o knihu, která by měla být čtená a je velká škoda, že na toto téma není napsáno více knih. Když se nad tím tak zamyslím, tak mě jímá hrůza už jen díky tomu, že toto hrůzné zařízení ukončilo svou činnost až na konci 20. století a že to byly právě svaté ženy, kdo na dívkách a ženách páchal opravdu různorodé mučící praktiky.

Tento román pojednává o silném přátelství tří dívek, které byly nedobrovolně uvězněny v klášteře Sester svatého vykoupení a byly zde odsouzeny k těžké práci v prádelnách. I když byly ještě pannami, když vstoupily do kláštera, tak je s nimi jednáno, jako s hříšnicemi, které si zaslouží být potrestány za své činy.

Autorův styl vyprávění je, i přes těžké téma, velice čtivým. Dokázal svým postavám vdechnout život a tak má čtenář pocit, že se před ním při čtení zjevuje ucelený obraz. Každá z hlavních postav je báječně vylíčena a se svým vyprávěním se také vrací do minulosti, aby čtenář lépe pochopil její jednání a obavy.

Jedná se o velice čtivý román a to hned od první stránky. Popis života v Irsku v šedesátých letech se mi zdál věrohodně a barvitě popsaný. Dokonce jsem měla chvílemi pocit, jako kdybych se ocitla, spolu s dalšími lidmi, na hostině k uvítání nového kněze na faře.

Rozhodně je zarážející, že se o těchto událostech nemluví ve stejné míře, jako o zločinech z druhé světové války a koncentračních táborech. V Magdaleniných prádelnách byly ženy a dívky vystavovány tvrdé dřině, hodinám modlení, nepředstavitelným trestům a podřadnému jídlu, zatímco jeptišky byly ty, kdo dohlížely na plnění zadaných úkolů, vymýšlely různorodé tresty, těhotným ženám braly jejich narozené děti a pochutnávaly si na nejrůznějších dobrotách.

Za sebe knihu rozhodně doporučuji k přečtení, byť se jedná o smyšlený příběh vystavěný na skutečných událostech. Myslím si, že lidé by mohli alespoň prostřednictvím tohoto románu nahlédnout do minulosti, kde musely dívky čelit nepředstavitelné hrůze, která se odehrávala za zdmi kláštera.

autor: Blaufik · 25. února v 20:24 · přečteno 251x

Komentáře (0)