Dívka v láhvi

recenze

Neotřelou hlavní hrdinkou je Rachel, mladá žena, která se neúspěšně protlouká svou životní krizí.
Rachel je učebnicový příklad alkoholičky, která v alkoholu utápí svoje splíny a postupně si dokonale zničí život: rozpadne se jí manželství, vyhodí ji z práce, nemá kde bydlet...Protože se před svoji spolubydlící cítí už tak mizerně, snaží se utajit, že přišla o práci a proto každý den jezdí vlakem do Londýna -tak jako kdyby šla do práce. Nudné dojíždění si zpestří sledováním okolí, které každý den pozoruje a nechává popustit uzdu své fantazii, když se baví životem mladého páru a domýšlí si souvislosti z jejich každodenního života. Mladý pár si dokonce pojmenuje na Jasona a Jess a každý den si představuje jejich život - život jaký měla mít ona a jaký jí protekl mezi prsty… Není náhodou, že onen dům stojí jen kousek od jejího bývalého domova, kde nyní žije její bývalý manžel v idylickém svazku se svojí novou rodinou a tak se Rachel při každém pohledu otevírají staré rány. Denní rutina se jí roztříští když se Jess začne pohřešovat a Rachel si začíná uvědomovat souvislosti, které má v paměti zastřené rouškou alkoholu…
Výborně propracované charakteristiky a to i velmi konkrétní vyjádření poruchy osobnosti. Autorka neopomenula a trefně mezi řádky vepsala bagatelizaci alkoholismu střední generace. Kniha je vedená „deníkovými“ zápisky tří osob, které se střídají a různě vracejí v čase, což je chvílemi jen málo přehledné a s ohledem na různé alkoholové výpadky paměti hlavní hrdinky jsem se chvilkami ztrácela.
Čtení to bylo zábavné a téma velmi originální. Doporučuji všem, co se nebojí neobvyklého a nemají snahu milovat hlavního hrdinu. Rozhodně stojí za přečtení, bestsellerem bych ji nenazvala, ale k ponurým večerům je to příjemné čtení.

Komentáře (0)