Divadlo pro Hercula Poirota

recenze

Začíná nám čas dovolených, léta, výletů k moři a vodě všeobecně a to si jednoduše říká o nějaké čtení. A proč nesáhnout po detektivce? Jestliže máte strach, že severské krimi by vám mohlo i v teplejším klimatu vyvolat parádní husí kůži, která by vám potrhala i plavky na těle, můžete sáhnout po něčem sofistikovanějším. S Agathou Christie nikdy nešlápnete vysloveně vedle.

Jestli upřednostňuji nějakou postavu z pera královny detektivky? Nemučte mě, přiznávám, že je to Hercule Poirot. Jenže kdo by ho neměl rád?

Poslední víkend je v pořadí čtyřiadvacátou knihou s případy tohoto svérázného belgického detektiva. Přitom se k případu, jako již několikrát, přichomýtne zcela náhodou. Je pozván na oběd k lady Lucy Angkatellové a jako na potvoru přichází doslova okamžik poté, co je u bazénu zastřelen všemi milovaný doktor Christow. Nad ním se sklání jeho manželka s revolverem v ruce. Scéna jako z divadla nebo z brakové knižní detektivky. Vskutku. Přesně toto si myslí i náš malý detektiv. Že je vše naaranžované. Ale nic naplat, mrtvola je skutečná.

Agatha Christie byla, a stále ještě je, známá svými do detailu promyšlenými zločiny bez zbytečného krvavého násilí, kdy celý případ lze rozmotat pomocí malých šedých buněk mozkových. Přesto Poslední víkend podle mě poněkud vybočuje z řady.

Předně mi přišlo, že protentokrát je Hercule Poirot vcelku upozaděn a do děje přispívá jen svými trefnými otázkami, poznámkami a rozhovory s podezřelými. Zbytek se děje tak nějak sám o sobě a do popředí se dostávají životy podezřelých, ať už se jedná o majitele sídla Hollow, kde k neštěstí došlo, přičemž hostitelka Lucy Angkatellová je značně roztržitá dáma a s přehledem likviduje jednu konvici na čaj za druhou, nebojí se brzy ráno tahat z postele manžela, sestřenici nebo další příbuzné, nacházející se v jejím dosahu. A že si odejde sbírat vajíčka s automatickou pistolí Mauser v košíku? Kdo by se tomu divil…

Můžete si tak dosyta užít vnitřní psychologickou kresbu osob a pátrat po vrahovi. Je jím skutečně manželka Johna Christowa, uťápnutá a pomalá Gerda? Nebo jeho šarmantní a velmi inteligentní milenka Henrietta? Nebo dokonce Johnova dávná láska Veronica, jež se po patnácti letech vrací nečekaně na scénu, aby získala muže svých snů zpět? Nebo nudný patron Edward Angkattel, beznadějně zamilovaný do Henrietty?

Lámejte si mozky, milí čtenáři. Kdo zabil muže, jehož měli všichni očividně rádi. Kde je motiv?

Přestože je Poslední víkend výborně promyšlen, dobře napsán a já vlastně ani nevím, co bych mu měla vytknout, tak to prostě není ono. Něco tomu chybí. I kdybyste mi hlavu urvali, tak vám nedokážu říct, co to je. Možná málo Poirota? Nebo to, že všichni v knize věděli od začátku, kdo Johna zabil a jen vy jste byli ti s klapkami na očích? Já nevím!

Resumé: příjemná oddychovka na letní lenošení, ale mezi mé oblíbené případy se bohužel nezařadila. Paní Christie to uměla mnohem líp.

Komentáře (0)