Díky, Símone

recenze

Aby dobro neškodilo (2015) / lidunka1

Šimon Pánek – Aby dobro neškodilo (Rozhovor s Davidem Klimešem)
(Portál 2015)
Ráda čtu rozhovory se zajímavými lidmi, protože mi jsou inspirací. Šimon Pánek je výrazná osobnost veřejného života a ředitel humanitární organizace Člověk v tísni.
Kniha je rozčleněna do šesti kapitol a jejím hlavním tématem je nikoliv Šimon Pánek jako člověk, ale humanitární organizace Člověk v tísni. Mnohým čtenářům při čtení dojdou různé souvislosti, dozvědí se, čím je Člověk v tísni jiný oproti dalším humanitárním organizacím. Z knihy jsem pochopila, že organizace Člověk v tísni se snaží zjistit potřeby konkrétních lidí v té které oblasti a na ty zareagovat. Sám Pánek jezdí do oblasti konfliktů, aby zjistil, jak se věci mají. Stejně jsem se ale na kapitolu o Pánkovi, alias Velké hubě těšila. A pohladilo mě, že přiznává, že neumí zpívat a když dcery pořád škemrají o Černé oči jděte spát, dá mu zpívání zabrat.
Velmi podnětná je kapitola o uprchlické krizi, která hýbala letošní rok naší společností. David Klimeš se Šimonem Pánkem se nebojí jasně označit, že politici a média zklamali.
„Tak proč se bojíme?“
„Je pravda, že islámský stát používá své komunikační a propagační prostředky mistrně. Jejich brutalita a také to, jak okolnímu světu brutalitu prezentují, samozřejmě děsí. Někdo by však měl vysvětlovat, že Islámský stát je jen výsek islámského fanatismu, který většina muslimů a většina islámských zemí odsuzuje. Politici samozřejmě neříkají, že muslimští uprchlíci rovná se Islámský stát. Ale také tento předsudek dostatečně nevysvětlují a nevyvracejí. Nepokouší se představit složitější obrázek. Znovu opakuji, česká média v létě 2015 úplně selhala. Až na výjimky líčila uprchlíky jako pohromu, která se na nás valí. Cílem bylo vytvořit co nejvíce textů, nad kterými se čtenářům bude tajit dech. A budou je kupovat.“
Četba knihy pro mě byla radostí, protože jsem si uvědomila, jak moc může udělat zralý jedinec pro celek. Pánek se nebojí odpovídat „nevím“, a to mi bylo také velmi sympatické.
Pokud se chce někdo dozvědět víc o fungování velké humanitární organizace, chce si rozšířit obzory a nacházet nové souvislosti v politice, měl by si knihu určitě přečíst. A dozví se i to, zda by Šimon Pánek chtěl kandidovat na prezidenta.

Ludmila Křivancová

Komentáře (2)

Přidat komentář

---