Detektivka s moravským nářečím

recenze

Detektivka lepší než moje očekávání. Tou pro mě byla Smrt v recepci od hustopečské spisovatelky a překladatelky Daniely Mičanové.
Když jsem si poprvé prohlédl obal knihy, byla moje asociace, že se bude jednat o smrt v recepci hotelu. Záhy se ukázalo, že můj odhad byl špatný! Příběh je zasazen do prostředí výrobní fabriky a myšlena je zdejší recepce. Co se prostředí týká, autorka zřejmě vycházela z vlastní životní zkušenosti - po roce 2013 přijala civilní zaměstnání a byla zaměstnána mimo jiné jako recepční v automobilovém průmyslu. Jinak je naštěstí tento brutální příběh dílem autorské představivosti, jak je uvedeno na jedné z prvních stránek knihy, což mě docela uklidnilo, protože způsob provedení mordu nepostrádal prvky odporné brutality.
Vedle vlastního detektivního příběhu mě na knize dostal popis dění ve strojírenském podniku a použití moravského nářečí. Poněvadž jsem hrdý Valach a valašské nářečí se snažím v běžném životě udržovat, neměl jsem vůbec žádný problém s tím porozumět všemu, co je psáno „po moravsky“. Zatímco někteří čtenáři s tím mohou mít potíž, mě slova „čujete“ nebo třeba „rožnu“ a též naše oblíbená „gořalka“ potěšila, protože v dnešní literatuře se moc často nevyskytují.
Taktéž jsem postřehl, že autorka uvádí konkrétní značky výrobků či názvy obchodních řetězců ze současné doby. Předpokládám, že to není reklama, nýbrž že takto chce čtenáři co nejvíce přiblížit atmosféru a dobu příběhu.
Daniela Mičanová je evidentně detailistka. Vedle komerčních značek a názvů uvádí takové podrobnosti z podnikového dění jako je třeba cena kávy ve firemním automatu.
A na řadu přichází i takové ty obyčejné lidské hříchy. Když uklízečka pokoušející se ve skladu kancelářských potřeb ukrást krabice zalituje, že tam nechodila, dokud její děti navštěvovaly školu, svým uvažováním potvrzuje, že ji mrzí, že u svého zaměstnavatele nekradla dříve. Místo špatného pocitu z toho, že krade, lituje, že tak nečinila dříve. Inu zdá se, že u nás stále platí: Kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu!
Z výroků zaměstnanců firmy vyplývá také charakteristika ředitele. Například to, že ředitel nebývá k nalezení, když je potřebný nebo že z něho mají podřízený strach.
Za dobrou vyšetřovací strategii pokládám nápad nasadit poručici Drábkovou jako recepční, neboť během jejího působení ve firmě se vztahy mezi zaměstnanci atd. ještě více obnažily.
Já sám jsem se při čtení knihy přesvědčil, že jako detektiv bych se neuživil. Jednoduše jsem se ve svém úsudku mýlil. Přesto knihu hodnotím jenom kladně a to moravské nářečí nemělo chybu!
Zvu vás tedy do Hrabic u Brna, kde se detektivka odehrává, a já sám si přečtu předchozí dílo Daniely Mičanové s názvem Smrt pod vinicemi, které vydala Moba v roce 2018.

Komentáře (0)