Den Trifidů

recenze

Den Trifidů (1999) / black.susi

Trifid je taková pěkná rostlinka, kterou byste ovšem na zahrádce
asi pěstovat nechtěli. Měří tak dva metry, pomocí kořenů dokáže chodit a vystřeluje žahadlo, které vás na místě zabije. A tyhle roztomilé rostlinky se rozšířily po celé Zemi a ohrožují její obyvatele. Námět jako z béčkového hororu? Možná, ale v knize Den trifidů od Johna Wyndhama nehrají trifidi kupodivu tu úplně hlavní roli.


Děj začíná v okamžiku, kdy se hlavní hrdina probouzí v nemocnici po operaci očí a moc se mu nelíbí, to co slyší, nebo spíše neslyší.  „Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa,
a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.“
Za okny, v jindy rušných ulicích Londýna i v nemocničních chodbách
panuje až podivuhodné ticho. Bill si tedy sundává obvaz a vydává se zjistit, co se stalo. Většina populace oslepla po pozorování meteoritického reje, pouze on a hrstka dalších, kteří z nejrůznějších důvodů meteority nepozorovali, vidí. Do toho smrtelně nebezpečné, chodící kytky, kterých stále přibývá a boj o přežití může začít.


V tomto postapokalyptickém sci-fi nejde až tak o tu katastrofu, která nastala jako o její psychologické důsledky. Vyvstávají otázky jako, proč se to stalo? Proč zrovna nám? Stalo se to všude? Přijde nějaká
pomoc? Co budeme dělat, pokud nepřijde? S těmihle otázkami se každý vypořádává trochu jinak a vytvářejí se skupinky, které ovšem usilují o jediné.
Přežít.


Den Trifidů se čte velmi dobře. Wyndham je úžasný vypravěč a jeho vyprávění vás bude bavit, i kdyby popisoval kámen v poušti. To, že příběh je psán ich-formou mu dodává na sugestivnosti a vy se od něj rostě nebudete moci odtrhnout, dokud nedočtete poslední stránku. Možná vás, stejně jako mě překvapí, že po pouhých 240 stránkách přijde konec, který v podstatě koncem ani není. Takže jediná malinká výtka, že potenciál příběhu by se dal využít trochu víc a zakončit trochu uzavřenějším koncem.
Jinak ovšem ne nadarmo je kniha dnes už kultovní svého žánru a určitě stojí za přečtení jak pro zaryté fanoušky sci-fi, tak pro ty, kteří si svou cestu ke sci-fi teprve hledají, stejně jako já.

Komentáře (7)

Přidat komentář

---