Dcera kostí a dýmu

recenze

Dcera kostí a dýmu (2012) / Nikolaoss (315 views)
Dcera kostí a dýmu
… Bylo nebylo, anděl a ďábel se do sebe zamilovali. Neskončilo to dobře…

Knihu jsem pořídila ve slevách na bux.cz a to čistě jen na základě doporučení Markéty z youtube kanálu Svět podle Marillee. Už jednou mi doporučila úžasné čtivo a tato série je přitažlivá obálkou, anotací a, přiznejme to, i cenou šedesát káčé za jeden díl.

První dojem z knihy: Jak mi, hergot, mohlo tohle utéct? Druhý dojem: Ještě že ji mám! Škoda odfláklé práce marketingu, protože tato série je prostě podařená a ihned se vyšplhala mezi moje srdeční záležitosti. Dokonce tak, že si poslední díl seženu i v angličtině, když už ho teda nepřekládají.

Hlavní hrdinkou knihy je sedmnáctiletá Karou, která je tak trochu záhadná a zvláštní. A to nejen proto, že má modré vlasy a krásně kreslí různé nadpřirozené tvory, jako jsou chiméry a jiné fantastické potvůrky. Ona totiž tyhle záhadné bytosti zná. Čtyři z nich ji vychovaly a ona pro ně pořád udělá sem tam nějakou tu laskavost – chodí nakupovat zuby. Proč zuby? No, to mi taky vrtalo hlavou :). A nejen to.

…Bylo nebylo, jednu holčičku vychovávali netvoři. Ale andělé spálili dveře do jejich světa a ona zůstala sama, samotinká…

Tahle kniha je ve světě fantasek, kde už bylo vymyšleno fakt všechno, neuvěřitelně originální a svá. Svět, který si paní autorka vymyslela a propojila ho s naším, je naprosto úžasný. Bavilo mě objevovat jeho obyvatele, jeho tajemství a záhady a způsob, jakým v něm věci fungují - chiméry, serafové, lidé, magie a láska v současnosti, která je dobře propojená i s minulostí. Ani na chvilku jsem neměla pocit, že bych něco podobného už četla a užívala jsem si příběh až do dna.
Při čtení ve mně příběh dokázal probudit zase tu romantickou holčičku, která před nedávnem kamsi odvanula. Láska popsaná v této knize je nádherně ryzí, téměř lyricky půvabná, vášnivá a přes to úplně patřičná. Žádné uhýbání ani hloupé milostné trojúhelníky. Některá gesta vůči sobě navzájem, která hrdinové vyprávění udělají jen tak mimoděk, jsou tak prostá a přece významná a vůbec nevyvolají dojem klišé, ačkoliv možná malinko jsou. Paní autorka popisuje city hrdinů velmi lehce, obratně a půvabnými slovy, aniž by celá věc působila přehnaně a lacině. Ani už nevím, kolikrát jsem při čtení řekla: ježiš, to je krásný! Hlavní mužský hrdina možná místy působil trochu jako tragéd, ale tentokrát mi to nijak nevadilo, protože, jak už jsem psala, paní autorka nic nepřeháněla a jakékoliv větší citové výlevy utnula dříve, než to mohlo začít při čtení obtěžovat.

… Bylo nebylo, anděl ležel v mlze a umíral. A ďábel si klekl vedle něho, s úsměvem…

Ačkoliv by se mohlo z předchozích řádků zdát, že jde v knize jen o vztah a o lásku, není to pravda. Děj se odehrává na dvou planetách – na zemi, kde vyrůstá Karou. Chodí do školy, má přátele a žije si svůj vcelku normální a ani ne moc nadpřirozenem ovlivněný život. Až teda na to, že si občas může splnit nějaké to přání, chodí na návštěvu ke čtyřem chimérám a shání po světě od překupníků zuby. Hranice normálna končí v domě chimér, kde vyrostla. V domě, kde chimérák (jak je muž od chiméry?) Brimstone navléká náhrdelníky ze zubů a střeží dveře, které vedou do toho druhého světa – do věže ve městě Loramendi, hlavního města chimér ve světě Eretz.

Ten není poklidný ani náhodou. Svět Eretz sužuje už věky trvající válka mezi serafy a chimérami. Oba tyto národy se nenávidí a bojují spolu do posledního dechu. A Karou do téhle války zapadá více, než sama tuší. Nebude to mít jednoduché, vždyť musí poznat tolik nových a nebezpečných věcí, včetně vlastní minulosti. Odhalit tajemství svého původu a nakonec se musí rozhodnout…

… Bylo nebylo, na obloze visely dva měsíce, a byly to sestry. Nitid byla bohyně slz a života a patřila jí obloha. A Ellai neuctíval nikdo, jen tajní milenci…

O ději už raději více psát nebudu, protože už i tak jsem prozradila hodně. Paní autorka totiž vše odhaluje jen velmi pomalu a postupně ukazuje svůj svět tak, že si krásně udrží čtenáře plného zvědavosti a napětí. Její postavy jsou velmi živoucí a zatímco u některých je jasné, že jsou prostě hodní nebo zlí, u jiných je jejich pravá duše skrytá a projeví se až v té pravé části příběhu. Zápletka možná není úplně nečitelná, ale vzhledem k zasazení do zajímavého prostředí a zajímavým tvorům mi dopřála pocit naprosto nového a neokoukaného příběhu.

Opravdu nechápu, proč se kniha u nás neprosadila a vřele ji doporučuji každému, kdo stojí o fantasy s romantickou zápletkou. Knihu zhltnete jedním rázem, takže raději kupte rovnou oba dostupné díly, ať vás to pak nemrzí :). Myslím, že série se směle může postavit po bok svých úspěšnějších kolegyň a nezklame – pokud je ve vaší knihovně Stínová královna, Dvůr trnů a růží nebo Nástroje smrti a podobné knihy, budete nadšení.

Komentáře (0)

kniha Dcera kostí a dýmu recenze