Dárek na rozloučenou

recenze

Dárek na rozloučenou (2016) 5 z 5

/ evasamankova

Dárky dáváme i dostáváme, a ne každý vždycky potěší. S těmi věcnými to bývá snadnější, zato ty nehmotné občas pořádně zamíchají životem. A co teprve takový dárek na rozloučenou…

Román Dárek na rozloučenou od britské autorky Teresy Driscollové vypráví příběh o jednom nečekaném dárku v podobě knihy, či jakéhosi deníku, který ke svým pětadvacátým narozeninám dostane mladá novinářka Melissa od své matky Eleanor. Ta ovšem zemřela již před sedmnácti lety na rakovinu prsu, a knihu psala v posledních měsících před smrtí. Uložila ji tehdy u notáře do doby, než přijde ten pravý čas, aby si ji její dcera přečetla.

Je důležité být otevřená a upřímná. Chci si s tebou promluvit jako žena se ženou…

Kniha je sbírkou vzpomínek, rad do života, receptů a snad i přiznání jednoho tajemství… Melissa, jež se právě nachází ve svém životě na rozcestí - řeší pracovní i partnerské dilema, je matčiným dárkem zaskočena. S každou přečtenou stránkou je pro ni čtení těžší, smutnější, ale nakonec i úlevnější. Co všechno na ni v deníku čeká? Jaké vzpomínky v sobě až dosud potlačovala? A jak ji to nasměruje v životě dál?

Teresa Driscollová byla dlouholetou hlasatelkou a reportérkou v BBC. V současnosti jako novinářka na volné noze přispívá do anglických deníků a magazínů. Zároveň je autorkou několika povídek, které publikovala v časopisech. Román Dárek na rozloučenou je jejím knižním debutem. Sám příběh je celý smyšlený, ale jak Teresa Driscollová uvádí, téma knihy - rakovina prsu - vychází z jejího života a osobně se jí dotýká. Ve svých sedmnácti letech přišla o maminku vinou právě této zákeřné choroby.

Kecy. Smutek. Melissa už v dětství pochopila, že smutek nevyvane. Byla to věc, která ji ohromila ze všeho nejvíc, a nakonec to bylo právě tohle, co ji nutilo stát stranou dění. Ošklivá pravda, že ta prázdnota nezmizí. Jen se schová a nechá vás uvěřit, že všechno je v pořádku, dokud se jednoho dne neohlédnete a - šup, a je zpátky. Jako ten první den, kdy vyhrála ve škole odznak za výsledky a najednou ji zaplavil smutek, když jí ho připínali na svetr. Když se dostala na univerzitu. Když se zamilovala do Sama. Když dostala nabídku na práci. O všech těch věcech se její matka nikdy nedozví…

Ačkoli je Dárek na rozloučenou z podstaty věci smutnou četbou, nejde o smutnou knihu. Autorka vypráví velice příjemným, milým a hřejivým způsobem. Čtenář sleduje děj nejen prostřednictvím Melissy, ale střídají se tu kapitoly i z pohledu obou jejích rodičů. Nesmazatelnou roli zaujímá v příběhu i několik uvedených receptů, které matka dceři předává. Nejde jen o návody, jak uvařit a upéct, ale o to, jaký s sebou nesou význam. Za jejich přípravou se tehdy skrývaly okamžiky naplněné radostí, vzájemnou blízkostí, smíchem… Skrze ně sálá jemnost a zároveň veliká síla mateřské lásky. Té nesobecké, bez podmínek…

K celkovému čtenářskému prožitku přispívá i ladící design knihy, který umocňuje pocit, že jde o deník. Melancholie, dojetí, úzkost, strach, ale také radost, optimismus a víra v budoucnost. Dárek na rozloučenou je plný emocí, jež čtenáře snadno pohltí. Navíc autorka netlačí na pilu, neloudí slzičky za každou cenu, nehraje si s klišé… Vypráví s prostou přesvědčivostí.

Velmi působivá kniha. Doporučuji.