Dar z onoho světa

recenze

Dárek na rozloučenou (2016) / Jack333 (153 views)
Dar z onoho světa
Když už se sami v sobě s něčím náročným potýkáme, jsme rádi, když to dovedeme k harmonii našeho vnitřního já. Může se ale stát, že dostaneme po letech něco, co nás ale přivede zpět do propasti. A co pak?

S tím se právě potýká Melissa Danceová, která po letech získává dar od dávno zesnulé matky. Jedná se o knihu s recepty a vzpomínkami na dceřino dětství a zároveň dobu, která pro ni lehká opravdu nebyla. Ale kdy dnes taková doba není.

Vžít se do vyprávějících osob lze naprosto snadno, ač se různě přenášíme do minulosti a pak zase do přítomnosti. A to jak do mužských hrdinů – otce Maxe a přítele Sama, tak do hlavních hrdinek – matky Eleanory a dcery Melissy, jež příběh výborně líčí. K zahození určitě nejsou ani snadno vypadající recepty, které jsem ale prakticky nevyzkoušel, což je nejspíše škoda. Možná by to dodalo knize jiný rozměr. Ale fungovat by asi měly.

Většina knihy ve vás vyvolá úzkost, strach, smutek, ale také rozčarování a přímo i naštvání. Jste rozhozeni a prostě netušíte, proč se to tak všechno muselo semlít. Ve mně byly vyvolány vzpomínky na vlastní chmury, které vždy ale nakonec skončily dobře, dokonce i v Dárku na rozloučenou se objevují vtipné momenty pro zlehčení situace.

*
Tak jsem vybrala kuželky. Měla jsi krásnou dřevěnou malovanou sadu, kterou ti dal můj táta. Každý týden jsme je postavily na dlouhé chodbě a já byla odhodlaná hrát tak dlouho, dokud TY nebudeš chtít přestat. V tom spočíval ten trik. Jenže to neprobíhalo úplně ideálně.
Přiznávám, že stejně jako v mnoha jiných věcech jsem se musela ujmout vedení sama. Ukončit hru, abych připravila večeři, odložit knížku, abys šla spát, vypnout televizi, abych ti pomohla s úkolem. Posadit tě před video, když jsem opravovala sešity. Ale u kuželek jsem si dávala pozor, abys rozhodovala ty. Ještě jednou? Samozřejmě! Znovu? Proč ne?
*


O autorce slyším poprvé, ale jsem mile překvapen, protože dokázala udržet čtenářovu pozornost za každou cenu, dokonce i při líčení receptů, které jsou v běžných kuchařkách vykresleny nudně. Teresa Driscollová napsala již i další dílo s názvem Hledání, takže by mě zajímalo, jak se posunula ve své tvorbě dále. „A jednoho dne…Budeš vědět, o čem píšu. Protože to bude najednou smysl tvého života…“

Komentáře (0)

kniha Dárek na rozloučenou recenze