Dar vlka, aneb kniha, která nenavazuje na Stmívání a ani na Padesát odstínů šedi

recenze

Dar vlka (2012) / Klarv

Annu Rice, autorku Interview s upírem nemusím pro většinu ani představovat. Tentokrát, ale nebudeme číst zase jednu knihu s upíry, kterých je dnes po úspěchu Stmívání až moc. Dnes si přečteme něco od druhé strany, která je proti upírům, a to jsou vlkodlaci.
Dat vlka se bude asi spíše líbit čtenářům, kteří u knihy rádi zapojí mozek, tím nemyslím, že by v knize byly nějaké záhady, anebo složité zápletky. Ale jak je tomu i u knihy Interview s upírem, tak je to i v knize Dar vlka, to znamená, že autorka hodně filozofuje o životě, jestli existuje bůh, jestli je náš život předem předurčen a podobné myšlenky, které mě osobně vadili. Konec knihy je jimi přímo přehuštěn, a to se pro mě strašně táhlo, a úplně mi to zkazilo dojem z celé knihy.
Kniha nás seznámí s mladým ne moc sebevědomím mužem, který se živí jako reportér, ten má napsat o starém domě, který je na prodej. Tím se spouští spoustu událostí, začínaje proměnou ve vlkodlaka a pronásledováním zločinci. Během pár dní se stane nejhledanějším mužem, po kterém pátrá policie.
Kniha je napsána svižným tempem, musím přiznat, že se mi líbila. Hlavně popisy starého domu, díky kterým jsem se do něj sama zamilovala. I chování Raubena v lese bylo příjemně popsáno, až jsem chvílemi také unikala myšlenkami do lesa, kde bych slyšela zpěv ptáků a šumění stromů.
Naučí se Rauben-hlavní postava, ovládat proměnu? A jak se na to bude dívat jeho rodina? Existují další takový, jako je on? Na tyto otázky si musíte odpovědět spolu s Raubenem v knize. 
Knihu mohu jen doporučit, i když spoustu věcí pro mě bylo docela předvídatelných. Konec se mi zdál trochu uspěchaný a ne úplně dořešený, ale to může být jen můj dojem. A ano, někdy dlouhé pasáže, kde se řešily právě ty už zmiňované filozofické úvahy, které bych já do knihy takového žánru nezařadila. A přímo mi tam vadily. Jaký je váš názor?

Komentáře (1)

Přidat komentář

---