Dánský thriller

recenze

Plán na sobotu měli stejný jako na kteroukoliv jinou. Uvařit kafe do termosky, připravit košík s jídlem a vzít Mikase na dětské hřiště u školky. Vlastně je to trochu stereotyp, ale příjemný. Nemusíte se stresovat, malý se aspoň na chvíli zabaví. Ale tento den se změní v noční můru každé matky. Mikas beze stopy zmizí...

Vilnius, Litva

Sigita se probudí v nemocnici se zlomeným předloktím a otřesem mozku. Navíc ji museli lékaři vypláchnout žaludek, protože měla v krvi 2,8 promile. Pamatuje si, že naposledy popíjela kávu na hřišti a sledovala Mikase, jak si hraje. Jak se ocitla v nemocnici a ještě k tomu bez syna? Personál nemocnice netuší, kde by mohl být. Sousedka z vedlejšího bytu tvrdí, že viděla bývalého přítele Sigity, jak si odvádí Mikase pryč. Co by zde dělal Darius? Žije přece v Německu a o Mikase dosud neprojevil zájem.

Kodaň, Dánsko

Instrukce zněly jasně, vyzvednout na nádraží ze skříňky kufr a neotvírat ho na veřejnosti. Nina nechápe, proč to nezařídí Karin osobně a proč dělá takové tajnosti!? Bojí se, aby se do ničeho nezákonného nenamočila, ale nezbývá ji nic jiného, než jí věřit. Karinin hlas zněl vystrašeně, a co myslela tím: Tohle nebylo domluvené?

Teprve když byla v garáži, kufr otevřela. A našla toho chlapce. Byl v bezvědomí. Jeho kůže byla chladná, ale ne ledová. Jedna část Niny přepnula na autopilota, který profesionálně konstatoval, že puls je slabý, ale nikoli tolik, aby to chlapce ohrožovalo na životě. Dech byl hluboký a pomalý, zorničky mírně zúžené. Někdo ho něčím omámil, pomyslela si.

Nina nemá odvahu vzít chlapce domů, protože jsou pronásledováni. Na zásilku čekal někdo jiný a bude chtít chlapce vrátit. Nina nemůže zjistit odkud chlapec přišel, protože mluví cizí řečí. Proč Karin nezavolala policii a zatáhla ji do toho? Je chlapec obětí obchodování s dětmi? Nina tuší, že na policii jít nemůže a když se jí podaří najít Karin - je už pozdě. Její přítelkyně je brutálně zavražděna a Nina je s chlapcem ve velkém nebezpečí.

Ze začátku je nám představeno až moc postav, ale naštěstí se děj rychle ustálí a začíná napínavý boj o chlapcův život. Obal knihy dokonale vystihuje atmosféru celého příběhu. Část mě chtěla číst a vychutnávat si děj, ale druhá část chtěla zavřít oči a nepředstavovat si tu hrůzu, když vám někdo vezme dítě. Pro mě, jako pro matku je to citlivé téma a když si představím, jak můj tříletý chlapeček je v cizí zemi bez maminky, tak mě to vyděsí víc než nějaký horor. Po přečtení jsem si uvědomila, jak lehké je ztratit syna a víc si ho hlídám.

Kapitoly jsou napsány z pohledu různých postav, což pomáhá udržet čtenáře ve větším napětí, jak to bude dál. Vnímala jsem hlavně dvě postavy, Sigitu a Ninu. Sigitu z pohledu matky a také si toho musela v životě moc prožít. Nina je hodně odvážná žena, která se rozhodla chránit cizího chlapce a je na všechno sama. Špatné je, že nechala vlastní děti doma s manželem, kteří nechápali, kde jejich máma je. Měla jsem pocit, že minulost Niny je zahalena nějakým tajemstvím. V knize je naznačeno co se dělo, ale jako kdyby měl příběh ještě pokračovat. Zapátrala jsem a vypadá to, že se můžeme těšit na další díly.

Komentáře (0)