Daniel Vartanian & spol.

recenze

Křič! (2009) 3 z 5 / Pefka
Křič!

Americkou spisovatelku Karen Rose lze zařadit k autorkám, jejichž knihy v sobě spojují kriminální příběh s příběhem romantickým. Nejinak je tomu i v případě její třídílné série s názvem Daniel Vartanian. První díl této série – román Zemři! – jsem četla již před lety a musím přiznat, že si z něho až zase tak moc nepamatuji. Dnes vám však představím díl druhý s názvem Křič!.

Hlavními postavami knihy jsou zvláštní agent Daniel Vartanian a zdravotní sestra Alex Fallonová. Daniel se snaží odhalit vraha mladé ženy, která je nalezena v příkopě u silnice. Alex se vrací do rodného města, aby se postarala o svou neteř Hope, dceru své nevlastní sestry Bailey, která beze stopy zmizela. A právě vyšetřování přibývajícího počtu vražd a pátrání po nezvěstné Bailey svede Daniela a Alex dohromady.

A aby toho nebylo málo, tak si oba nesou z minulosti velké trauma. On se snaží odčinit hříchy svého bratra Simona. Ona se nedokáže vyrovnat s dávnou událostí, v jejímž důsledku přišla o dvojče Alicii a o matku. Jak příběh postupuje, minulost se proplétá s přítomností, současné vraždy připomínají stále více vraždu Alicie a vážení občané Duttonu musí čelit svým dřívějším činům. A věřte tomu, že všichni mají hodně co ztratit.

Tolik k ději, nyní se pojďme podívat na zpracování. Každý, kdo čte tento typ literatury, ví, že přijít s něčím novým, neotřelým, originálním a nepředvídatelným je hrozně obtížné, ne-li nemožné. Všechny takovéto příběhy jsou postaveny na stejném základě – policista, pokud možno zvláštní agent a žena v ohrožení, podezřelá z vraždy nebo napomáhající při vyšetřování. Pak stačí přidat vzájemnou přitažlivost, trauma z minulosti, doplnit to nějakým tím napětím a je to. Karen Rose doplnila osvědčené ingredience o velké množství postav a proplétání minulosti s přítomností.

Musím říct, že ani jedno nebylo zrovna nejšťastnějším řešením. Zapamatovat si jména všech postav, jejich povolání a vzájemné vztahy bylo takřka nemožné. U takovéto knihy si chci odpočinout, ne si kreslit diagram, abych se v ději a postavách vůbec vyznala. Navíc mám dost silné podezření, že hlavní organizátor zločinů byl člověk, který se pořádně objevil z ničeho nic až na konci knihy. A to považuji tak trochu za podraz na čtenáře. Pokud čtu detektivku nebo thriller a hledám viníka nějakého zločinu, tak chci mít šanci ho najít a odhalit. Tady mi tato šance byla víceméně upřena.

Křič! je výborná ukázka toho, že někdy méně je jednoduše více. Méně postav, méně zamotaný děj a lepší orientace v příběhu by knize určitě prospělo. Pak by možná i ten zdlouhavý úvod byl o něco kratší a kniha by se správně rozjela hned od začátku. V samotném závěru je pak znát, že si autorka připravila půdu pro třetí díl série – knihu s názvem Zabíjej!.

Komentáře (0)

Přidat komentář