Dáma s kaméliemi

recenze

Dáma s kaméliemi (2014) / rachel4439 (327 views)
Dáma s kaméliemi
Anotace: Jsme v Paříži devatenáctého století. Krásná a něžná kurtizána Markéta Gautierova se seznámí s Armandem Duvalem, který se do ní beznadějně zamiluje. S postupem času i kněžka lásky otevře své srdce, jenže jejich vztah je pro tehdejší společnost a obzvlášť pro Duvalovu rodinu naprosto nepřijatelný. Dáma s kaméliemi patří mezi nejvýznamnější romantické romány. Příběh nešťastné lásky je částečnou autobiografií Alexandra Dumase mladšího, jenž se s čtenářem podělil o krásu i šílenou bolest, kterou prožil ve vztahu se slavnou hetérou Marií Duplessis.

Jako obvykle se nejdříve seznámíme s obálkou. Tato klasika je oděna do nádherného šatu. Nápisy jsou vystouplé a lesklé, zatímco pozadí matné. Na zadní straně obalu je květina, musíme však knihu naklonit, abychom ji viděli, takže ji nejdříve cítíme pohmatem a až pak začneme pátrat, co to tam vlastně cítíme. Povedené.

Jak se dozvídáme v anotaci, ocitáme se v devatenáctém století, kde se náš děj točí kolem mladého právníka z dobré rodiny a známou pařížskou kněžkou lásky. Co mi příběh připomněl? Pretty Woman. Oproti tomuto filmovému dílku však v knize najdeme v příběhu mnohem větší hloubku a smysl.

Je pravda, že hrdinové jsou občas až k uzoufání naivní, tak nějak mi to ale vůbec nevadilo a moc jsem jim fandila, často jsem se do té naivity ponořila s nimi. Když byli šťastní, byla jsem šťastná s nimi, když měli trápení, trápila jsem se s nimi. Líbilo se mi, že mi bylo naznačeno, že se něco děje, ale ještě několik stran jsem byla ponechává v nevědomí a s vlastními dohady.

Miluji klasická díla, no řekněte, kde jinde narazíte na slova jako "řka", "uzřel jsem", "která naň čekala"? Tohle je prostě nesmrtelné. Přiznám, že jsem zpočátku měla problém se začíst, dlouho jsem četla jen "obyčejná", rozumějte ne-klasická, díla, ale po chvíli jsem si zvykla a kolikrát, když na mě někdo při čtení promluvil, jsem pak nevědomky použila nějakou tu větičku na svou rodinu. No smáli se mi, co vám budu povídat, ale mě to přišlo jako ubezpečení, že na tuhle knížku jen tak nezapomenu.

Věděla jsem, že má jít o jeden z nejromantičtějších příběhů, ale moc jsem nevěřila, že mě něčím překvapí. A musím uznat, že překvapilo. Začátek knihy byl pomalejší, ale s každou další stránkou jsem četla s větším a větším zaujetím. Knihu jsem odkládala s třesoucíma rukama a s dojetím.

Kdo z nás nebyl ne/šťastně zamilován a kdo z nás nechtěl být někdy zachráněn. Kdo z nás však zná slova jako vina, nesobeckost, odpuštění, oběť? Tento příběh mě donutil se zamyslet nad tím, co bych v této situaci dělala já, jak bych se byla zachovala, tím spíš, když si uvědomím, že tento příběh je částečně autobiografický!

Komentáře (0)

kniha Dáma s kaméliemi recenze