Další porce severských mrtvol

recenze

Kazatel (2014) 4 z 5 / Thanyss
Kazatel

Občas si potřebuju přečíst něco ledovějšího. Něco napínavějšího. Zkrátka něco, kde na mě mrtvola vyskočí na prvních pěti stranách. Severské krimi je v tomto případě sázka na jistotu.

Kazatel mě nezklamal s nálezem mrtvoly, vskutku jsem nemusela dlouho čekat. S čím mi ovšem kniha tak trochu vzala vítr z plachet, to je počasí. Tentam je pošmourné klima, Švédsko je sužováno šílenými letními vedry, přesto dokáže nález mladé ženy bez života srazit domnělou teplotu o slušných pár stupňů níž. A aby tomu autorka dodala trošku grády, nechá nález nahého těla na malém klučíkovi, který si vyrazil na zapřenou hrát do místních skal. Místo draka a pokladu se tak chlapec poprvé setkává se samotnou smrtí.

A protože ta vedra jsou opravdu úděsná, srazíme rtuť teploměru ještě víc. Pod dekou, na níž sní svůj poslední a věčný sen neznámá dívka, jsou nalezeny dvě lidské kostry. Ospalé městečko Fjälbacka není na tolik vzruchu zvyklé, proto se ihned rozjíždí rozsáhlé pátrání, při němž se ukáže, že kostry patří nejspíše dvěma dívkám, které zmizely beze stopy v roce 1979.

Policista Patrik Hedström je tudíž odvolán ze své dovolené, kterou tráví s těhotnou partnerkou Erikou. Díkybohu má ženu milující a chápavou, tudíž ho místo výčitek povzbudivě posílá do práce. Že je přitom nepatrně ráda, že bude chvíli sama, to ovšem nahlas neřekne.

Brzy je jasné, že staré vraždy i ta nová spolu souvisí. Všechny dívky byly před smrtí brutálně týrány a každá utrpěla shodný počet zlomenin. Na stejných místech. Ke smrti se dopracovávaly celý týden. Jedinou stopou je sperma zajištěné na poslední oběti. Jinak jsou policisté ve slepé uličce. Zmizení dívek ze 70. let nebylo nikdy objasněno, zůstalo jen udání Gabriela Hulta na jeho bratra. Údajně jej viděl s dívkou v autě, než zmizela. Problémem je, že hlavní podezřelý krátce na to spáchal sebevraždu.

Takže fajn, máme tu brutální vraždu, staré neobjasněné případy, stále více stop vedoucích k rodině Hultových a aby se pořád něco dělo, z místního kempu zmizí sedmnáctiletá Jenny. A poznámka pro morbidnější jedince, dočkáte se i jedné exhumace. Když máme pocit, že je málo mrtvol, ještě si nějakou vytáhneme z hrobu.

Vždycky jsem si myslela, že ženy jsou spíše jemnější stvoření, příliš neinklinující k násilí. Camilla Läckberg nám ovšem ukazuje, že to nemusí být pravidlem a i dámy dokážou vymyslet pořádně nemilosrdný zločin. Ale abych jen nevyzdvihovala tu drsnou stránku příběhu, na lidskosti knize dodává sledování života hlavního vyšetřovatele Patrika, těhotné spisovatelky Eriky a jejich komplikovaného příbuzenstva. I když místy jsem myslela, že ty příbuzenské návštěvy jsou větším utrpením než mučení těch zavražděných dívek.

Kazatel je dobrá detektivka, která poukazuje na to, jaké následky mohou mít původně nevinné lži, podvody, náboženské zaslepení i komplikované rodinné vztahy. To vše v netradičním prostředí letního Švédska.

Jen mi pořád v hlavě vrtá jedna otázka. Kde, sakra, byly celou dobu zakopány ty dvě kostry? To si autorka nechala pro sebe. No co, nemusím přece vědět všechno, že?

---Ruka putovala po jejím těle a ona se třásla hrůzou. Na zlomek vteřiny ji napadlo, že by se měla neznámému bránit, ale myšlenka stejně rychle zmizela. Tma ji zaplavovala a jeho dlaň se dotýkala její kůže, nervů, duše. Jedinou možností bylo naprosté podrobení.
Když ji ruka místo hlazení začala svírat, kroutit trhat, nebylo to pro ni překvapením. Svým způsobem bolest vítala. Bylo snadnější ji přijmout než v děsu čekat na něco neznámého.---

Komentáře (0)