Connie Willis, Slyším tě všude

recenze

Když mi přišla do mailu informace o nově vycházející knize Slyším tě všude, něco mě na ní hned zaujalo. A to i přesto, že nejsem fanouškem sci-fi. Sci-fi se většinou vyhýbám, prostě mě nějak extra moc nebaví představa o vzdáleně budoucím světě. Najdou se ale světlé výjimky, a tak se i já občas ke sci-fi dostanu. Slyším tě všude navíc není příběh, který by byl SF nabitý. SF se dotkne příběhu jen tak lehce. Příběh je totiž z docela blízko budoucnosti a tím, co v současném světě nemáme a ve světě knihy ano, je EED.

EED je zákrok, který si ve světě knihy nechalo provést už nespočet párů, kteří chtějí prohloubit jejich vzájemnou lásku. EED jim umožní dokonalé souznění a partneři tak lépe vnímají pocity a myšlenky toho druhého.

Briddey je nadšená, když právě jí nabídne přítel Trent, který je zároveň její šéf v Commspanu, aby spolu zákrok podstoupili. Vždyť to znamená snad více než zasnoubení. Novinka ohledně Briddey a Trenta se v Commspanu rychle rozšíří, navíc se o všem dozví i její rodina, která z EED není vůbec nadšená. Její sestry Kathleen a Mary Clare i teta Oona se snaží Briddey přemluvit k tomu, aby EED nepodstupovala a pořád ji obtěžují. Briddey navíc musí neustále řešit i zastání neteře Maeve, kterou má její matka Mary Clare pod drobnohledem. Těší se proto, až zákrok konečně podstoupí, zasnoubí se s Trentem a společně budou bydlet v jeho domě, kde bude mít od své rodiny klid.

Zákrok jí ale kromě rodiny rozmlouvá i podivín z firmy C. B. Schwartz. Ona nechápe, proč mu na tom vůbec záleží, a tak jej neposlouchá a na zákrok se vydá.
Když se ale Briddey probudí, zjistí, že jí zákrok umožnil něco úplně jiného než možnost vnímat Trentovy pocity. Slyší hlas Schwartze. Ale jak je to možné? Navíc se po pár dnech začíná v její hlavě ozývat víc a víc hlasů...

Musím říct, že kniha je dost tlustá, a tak to možná leckterého čtenáře odradí, ale jakmile se začtete, nebudete litovat. Vše je hezky a souvisle vyprávěno přímo hlavní hrdinkou. Moc se mi líbí, že je u každé kapitoly na začátku citát z nějaké knihy, filmu nebo seriálu, který s kapitolou souvisí, takovéto drobné perličky mám v knihách ráda.

Příběh mě rychle vtáhl a hrozně mě bavil. Chviličku mi teda trvalo se trošku zorientovat, protože je začátek knihy takovým hozením čtenáře do vody, ale po čase každý pochopí, o co jde a jak co funguje. Oceňuju, že i když se dočkáme trochy té romantiky pro ženy, autorka to nikomu necpe celou knihu a opravdu se spíš drží příběhu kolem EED a telepatie. Navíc se občas objeví moc příjemná špetka humoru, která knihu zpestřuje.

Obálku bych ohodnotila kladně. Skvěle zaujme, a tak nějak na mě z ní to sci-fi hned svítí. Akorát moc nemám ráda tenhle materiál potisku přebalu. Netuším, co to je, podobný přebal mám třeba u knihy Sněží, sněží, ale dá se to popsat jako nějaký lesklý prášek zažehlený na papíře (:D ehm). Problémem tohohle potisku je, že se obálka velice snadno osahá a jsou na ní po chvíli hned vidět drobné škrábance. A to věřte, že já s knihami zacházím opravdu velice opatrně (tuhle knihu jsem dokonce četla jen doma a nikam ji nenosila), ale u této obálky je opravdu velice těžké dosáhnout toho, aby zůstala pořád jako nová.

No, ať ale moc neodbočuju – z knihy jsem nadšená. Mínus u mě má za ten trošku kostrbatý začátek, ale jinak myslím, že minimálně 4 hvězdy si zaslouží a ráda ji ke čtení doporučím, ať už jste fanouškem sci-fi nebo ne. :)

Komentáře (0)