Co se zdá medvědům

recenze

Obrázky z běžného života medvědí rodinky. Když si vybavím medvědy, kteří obývají příkop náchodského zámku, jejich denní režim naprosto odpovídá tomu, který je vyvedený písmeny na papíru. Samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že medvědi v Náchodě nejsou volně žijící, a tudíž jim plody přírody doručují chovatelé. Náchoďáci se vybatolí z doupěte, nažerou se, projdou jezírkem, obrousí si drápy, dají si kolečko příkopem a cestou do doupěte na šlofíka si doplní zásoby v břiše.

Máma, táta a dva medvědí raubíři – Bříško a Pupík. Hledání, trhání, sbírání, zpracování, snědení... rozličných darů přírody. Občas nějaká drobná zápletka v podobě ztracení se, rozbití, zaspání... Milé, neškodné. Taková medvědí kuchařka.

Knížku jsem dětem předčítala již před nějakou dobou, ale pokud mě paměť neklame, zcela hladce se mi nečetla. Tuším, že jsem někdy četla stylem – oko-pusa. Tedy bez toho, abych vnímala obsah. Zajisté to také znáte; čtete už po třetí stejný odstavec, aniž byste dokázali říct, o čem je.

Předspánková dětská literatura? Ano! Ale bacha, je vhodné tento typ děl zařadit ihned po jídle. Delší časové prodlevy se nemusejí vyplatit. Pokud si dobře vzpomínám na Káju Maříka, pak i toho můžeme směle zařadit k tomuto typu pojídelních děl, i když pro starší posluchače. Potýká-li se však vaše dítě s nechutenstvím, pak si dělejte pauzy mezi jídlem a čtením jak dlouhé chcete.

Komentáře (0)