Co přinese Okamžik pravdy?

recenze

Okamžik pravdy (2021) 4 z 5 / Suzanne
Okamžik pravdy

Hadley Moorová závodně plave a touží získat plavecké stipendium na univerzitě. Jenže teď prohrála závod kvůli tomu, že ji těsně před startem rozhodil vtipálek v masce akčního hrdiny Heatha Halla, který skočil do bazénu. A jelikož je možné, že se o něco podobného pokusí znovu, tak se ho Hadley rozhodne vypátrat…

Hadley si hlídá soukromí, neumí navazovat vztahy s lidmi a není zrovna veselá kopa. Proto netuší, proč poslední dobou pořád naráží na školního vtipálka Jacksona Holta, kterého mají všichni rádi – teda až na ni. Navíc ani doma nemá na růžích ustláno. Ví, že ji rodiče milují, ale pořád si připadá, jako kdyby žila ve stínu svého mrtvého bratra Erika.

Hadley je cílevědomá, soustředěná a uzavřená. Tvrdě dře, i když trpí bolestí v ramenou. Ale poslední dobou jí lidé dávají najevo, že plavání bere moc vážně a že by se mohla soustředit i na něco jiného. Hadley uznává, že je cílevědomá, ale plavání ji baví, tak nechápe, proč to ostatním najednou vadí…

Kasie Westová je českým čtenářům dobře známá, protože už u nás vyšlo osm jejích románů. Okamžik pravdy je třetím dílem z volně navazující série Láska a jiné úkoly, jejíž dva předchozí díly vyšly v češtině pod názvy Láska a jiné úkoly a První opravdový polibek.

Okamžik pravdy je napsaný neuvěřitelně čtivě a chytlavě. Romantika je sice předvídatelná, ale to k těmhle knihám patří, ale zase pomalá a nenásilná. Opět nechybí vážnější témata, ale vše se nese v odlehčeném duchu a nikdy se nezaryje hlouběji.

Kasie Westová román ozvláštnila sportovním prostředím, reprezentovaným závodním plaváním, i když ho nepopisuje nijak dopodrobna (což je podle mě mínus, ale pro jiné to naopak bude plus). Ta skoro až detektivní linka, kdy Hadley pátrá po vtipálkovi, co se vydává za akčního hrdinu Heatha Halla, je dobře vyřešená. Já jsem si myslela, jak je to průhledné, ale autorka mě pěkně převezla. A čtenáře, kteří si oblíbili postavy z románů Láska a jiné úkoly a První opravdový polibek nepochybně potěší, že se tu o nich objeví zmínky.

Na druhou stranu Okamžik pravdy klouže po povrchu, vážnější témata jen naznačuje, sportovní prostředí tu taky není vykreslené nějak dopodrobna a některé dějové linky vyšumí do ztracena.

Okamžik pravdy je prostě klasická „westovka“. Za mě pořád zůstávají nejlepšími romány P. S. Líbíš se mi a Náhradní kluk. Okamžik pravdy tak spadá do toho lepšího průměru v autorčině tvorbě, což ale neznamená, že mě nebavil. Bavil, což dokazuje to, že jsem ho přečetla za necelý den, dokonale prolomil čtecí krizi a zlepšil mi náladu – což bylo přesně to, co jsem od téhle knížky chtěla.

Hodnocení: 3,5/5

Komentáře (0)