Chlupáč to zachrání ... nebo taky ne

recenze

Představte si, že máte doma kumbál, který ukrývá neuvěřitelné příšerky. Robert je kluk, který žije v rodině, která je trapná. Starší ségra Libby je neustále otravná, mladší bráška Kevin, kterému se s oblibou říká Tefin, táta neustále veselý, ale vypadá tragicky, máma, která sedává věčně s knížkou. A Robertovi mazlíčci jsou také problém. Tlustý pes Puk i papoušek Fred. Jediný, kdo ho zajímá, je sousedka Janae, ale ta o něho nemá zájem. Takže to je taky problém.

Robert má v pokoji dveře do kumbálu, kam „odkládá“ věci včetně knih, kterými ho tak ráda obdarovává máma. Končí zde i nepotřebné laboratorní potřeby. Dveře do kumbálu mají zlatou kliku s vyrytou hlavou vousatého mužíka, kterému Rob říká Vousáč. A jak se v kumbálu promíchaly všechny ty odložené předměty, zrodí se zde nejedno překvapení. Dveře vyplivly už jednou malou příšerku Wonkensteina, která se zase musela po nějakém čase do kumbálu vrátit. Roby proto není překvapený, když se dveřmi dostává na svět další tvoreček, kterého Rob označí jako Potterwokeen. Vypadá totiž jako něco mezi Harry Potterem a Wookieem z Hvězdných válek. Protože je příšerka tak krásně chlupatá, Robert ji začal říkat Chlupáč.

Robert řeší problémy i s místním tyranem Wiltem, který ho nikdy nenechá na pokoji. Mezi místními chlapci má naštěstí svého nejlepšího kamaráda Trevora. Tomu se Chlupáč taky líbí. Spolu s ním se snaží osvobodit Chlupáče z vlivu nějakého kouzla, které se musí zlomit.

Robert narazí na velkou výzvu. Reality show Průměrný kuchař tady pořádá konkurz do soutěže. Kdyby vyhrál konkurz a do show se dostal, možná by konečně získal prestiž a Janae a všechny holky ho budou zbožňovat. Když ho bude někdo zbožňovat, všechny jeho problémy by pálily o něco míň.

Celé Robertovo vyprávění prolínají kresby. Z velké části tyto kresby nahrazují přímou řeč jednotlivých osob nebo zvuk, čin, popisný plánek. Kresby jsou jednoduché, v konturách, a což ocení hlavně malí čtenáři, je jich skutečně mnoho. Jsou často velmi vtipné. Vtip a humor se prolíná celou knihou, je pravda, že jako dospělý čtenář jsem se občas smála i na jiných místech než dítě, ale myslím, že každý si zde najde to své.

Knížka je i obrazem toho, jaké mají někteří dospívající kluci problémy. Nejsou to jen vztahy s vrstevníky, ale i nepochopení v rodině, odmítání postojů rodičů, potíže s prvními láskami. Všechna tato témata jsou zde zastoupena velmi nenásilně, s nadsázkou a vtipně. Nejeden kluk by chtěl mít doma taky takového Chlupáče, který se chová někdy k zbláznění, ale v podstatných okamžicích dokáže pomoci k dosažení klukovských cílů.

Knížka se mi moc líbila. Přesto si neodpustím jednu malou kritiku. Na několika místech jsem narazila na špatný slovosled vět popř. překlepy. Normálně tyto nedostatky, pokud nejsou v enormním měřítku, přehlížím. U dětské knihy ale zastávám názor, že by na tyto skutečnosti měl být brán zvláštní zřetel.

Zvolené téma, styl a provedení knihy je opravdu velmi povedené. Robertovy příhody i postoje k životu a okolí mě moc bavily.

No, a protože je to kniha hlavně pro děti, ještě jedno hodnocení dvanáctiletého čtenáře: „Bylo to moooc dobrýýýý.“

Komentáře (0)