Charlotte Linková - Šmírák

recenze

Šmírák (2013) / monushka (1400 views)
Charlotte Linková - Šmírák
Dokážete si představit, že by vás a váš soukromý život měl někdo neustále sledovat? Mně se při této otázce hned nabízí další a to ta, proč by to někdo dělal? Pro zábavu? Nebo snad proto, že by vám chtěl ublížit? Nebo někomu z vaší rodiny?

S jedním takovýmto „šmírákem“ se můžete setkat a seznámit v knize od německé autorky Charlotte Linkové, jejíž kniha s prostým a výstižným názvem Šmírák vyšla v průběhu měsíce května letošního roku v nakladatelství Ikar. Kniha vyšla v edici Světový bestseller. Zaslouží si tato kniha nálepku Světového bestselleru?

Charlotte Linková se narodila roku 1963  ve Frankfurtu nad Mohanem. Je dcerou slavné německé spisovatelky Almuth Linkové. Její první román, který vydala ve svých devatenácti letech, začala psát v šestnácti. V roce 2007 získala cenu za literární tvorbu v oblasti beletrie. V současné době žije spisovatelka spolu se svou rodinou a psím mazlíčkem nedaleko svého rodiště, Frankfurtu nad Mohanem.

Šmírákem je v této knize myšlen muž ve středních letech, Samson Segal, který je přímo posedlý sledováním žen. Samson bydlí spolu se svým bratrem a švagrovou ve společné domácnosti. Samson má tohoto soužití plné zuby, z práce ho vyhodili a proto tráví většinu času venku, kde pozoruje své “objekty”. A nebo snad oběti?

Carla Robertsová a Anne Westleyová – dvě ženy postaršího věku, které žily samotářským způsobem života, vzájemně se neznaly, ale přesto měly jedno společné – nemilosrdného vraha, který svým obětím narval do krku kostkovanou utěrku na nádobí. Už tento způsob vraždy je sám o sobě dosti brutální, ale navíc k tomu vrah nepoužil jen tak ledajakou utěrku na nádobí, ale utěrku patřící samotné oběti. Kdo to mohl udělat? A jaký k tomu měl důvod? Obě dvě ženy si před svou smrtí všimly něčeho podezřelého - cítily se být někým sledovány.

Někteří řeší vraždy a někteří do toho řeší problémy se svými dospívajícími dětmi. V knize je to konkrétně Gillian Wardová, jejíž dcera Becky se ocitá v pubertě a s matkou si prostě a jednoduše nerozumí. Gillian se na všechny své starosti a problémy rozhodne alespoň na chvíli zapomenout v náruči milence, bývalého policisty, Johna Burtona. Kromě Johna hledá Gillian oporu ve své dlouholeté kamarádce Taře, která má pro Gill pokaždé vlídná slova podpory.

Tímto obdobím vzdoru jsme si určitě v pubertě prošli všichni a víme, že to bylo těžké období, ale díky tomu se z nás stali nezávislé osoby. Gillian žije spolu se svou dcerou,  manželem Thomasem Wardem a kocourem v krásném baráčku jinak spokojeným životem, ale pořád jakoby jí něco chybělo. Jakoby jí nikdo doma nerozuměl a něco bylo špatně. A také že brzy něco špatně bude a už to nepůjde nikdy vzít zpět. Vrah si vyhlídl další oběť, ale při původně plánované vraždě se zmýlí a zabije někoho jiného. Zůstanou pouze otázky, kdo a hlavně proč to dělá?

Vrah spáchal tři vraždy, ale jeho děsivé vraždění ještě není u konce, protože má vyhlédnutou další oběť. Ale jak to dopadne? Bude policie a vyšetřovatel Peter Fielder rychlejší než vrah? A nebo se to vrahovi podaří a bude o další oběť navíc? A kdo je tedy vlastně vrah?

Už od počátku knihy jsem si byla jistá tím, že vím, kdo je tímto tajemným vrahem. Ale čím více stránek jsem přečetla, tak jsem zjišťovala, jak pekelně jsem se zmýlila. Zápletka se stávala čím dál víc složitější a v závěru jsem byla velmi překvapená a samotného vraha jsem dokonce litovala. Na knize se mi líbilo rozdělení do dnů, v nichž jsme se mohli dozvědět z různých úhlů pohledů a od různých osob, co se ten den událo. Navíc máme možnost se seznámit s myšlenkami vyprávějících lidí.

Musím se přiznat, že jsem se místy i dost bála a musela jsem se jít několikrát kouknout z okna, zda-li se v mé blízkosti také nenachází někdo něčím podezřelý. Ačkoliv je kniha zařazena mezi společenské romány, já bych jí zařadila spíše mezi thrillery či psychologické romány.

“Bylo nám nápadné, že ho vidíme pokaždé, když vyjdeme z domu nebo vyhlédneme z okna do ulice. Buď právě procházel kolem, nebo tam postával… Tom to zaregistroval dřív než já. I Tara si toho všimla, když mě jednou přijela navštívit. Po jejich upozornění jsem i já zjistila, že o něj dost často zakopávám.”

Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 400
Překlad: Dagmar Hoangová



Komentáře (0)

kniha Šmírák recenze