Cesta za pravdou

recenze

Nedávno jsme s dcerkou dočetly před spaním knihu Co si vyprávějí andělé? od českého spisovatele Pavla Brycze. Tato kniha se mi zalíbila a začala jsem se ohlížet po dalších autorových knihách. K mému překvapení mu byla před nějakým časem vydána kniha Střídavá péče pro Kukačku.

Když jsem poprvé zahlédla obálku této knihy, myslela jsem si, že se bude jednat o příběh pro dospívající čtenáře. Mou domněnku mi však záhy vyvrátila anotace. A tak jsem se rozhodla knihu přečíst, i když se přiznávám bez mučení, že z českých autorů preferuji převážně spisovatele klasické literatury, současné autory moc často nevyhledávám. Ale po přečtení Střídavé péče pro Kukačku jsem trochu pookřála a alespoň od pana Brycze bych si ráda přečetla všechny jeho doposud vydané knihy.

Střídavá péče pro Kukačku - v názvu knihy by substantivum kukačka mohlo být psáno s malým k, protože a jelikož nejdůležitější osobou v celém příběhu je šestnáctiletá Janička Kukačková, která je zároveň i kukaččím mládětem. Rodiče této dospívající slečny se rozvádějí a její matka při všem tom karambolu a nervovém vypětí u soudu prohlásí, že Janička není dcerou svého domnělého otce Ludvíka Kukačky.

Ono se říká, že co se týče otcovství, matka dětí vždycky ví a otec doufá, ale v tomto případě je i matka Jany vedle jak ta jedle. Stejně jako domnělý otec Jany, Ludvík Kukačka, není Janiným biologickým otcem, tak matka, Alžběta Kukačková, není biologickou matkou Jany. A navíc je na skladě ještě další “údajný otec”. Tak a co teď? Je to vůbec možné?

Díky výsledkům genetických testů dává dohromady celý ten kolotoč podivných událostí, sledovaček, nařčení a hlavně dlouhé cesty - až k našim slovenským sousedům, kde paní Kukačková své jediné dítě porodila a kde potřebuje zjistit pravdu. Na cestu do slovenské Doliny se vydává tříčlenná Kukačkovic rodina, přítel Jany a veze je taxikář Gustav, který je otevřený všemu novému a který, když se pro něco rozhodne, šel by i hlavou proti zdi.

Ačkoliv je tato kniha celkem útlá, příběh je plný bizarních situací, které se nám představí v celkem čtrnácti různě dlouhých kapitolách. Už jen samotné téma knihy ve mně vyvolalo velkou zvědavost.Jsem matkou dvou dcer a nedokáži si představit, kdybych zjistila, že některá z nich není mou biologickou dcerou. O to více jsem přijala fakt, že o tomto spíše ženském tématu píše muž. Muž, který se snaží vžít do ženské role, do jejího nitra, do pocitů, když pod srdcem nosila svůj největší poklad, do okamžiku zrození. Autorovi jsem zobala všechny drobky z rukou. Převzal na sebe roli nelehkou, z ženského vyprávění přebíhá do role mužské, jde mu to na pohled snadno.

Oceňuji, že postavy mluvily tak, jak jim pusa narostla, žádné mazání medu kolem pusy. Od šestnáctileté slečny a jejího přítele bych čekala spoustu hovorových výrazů a amerikanismů, a také jsem se jich dočkala. Navíc jsou autorova volená slova místy i dost peprná, ale díky takto volenému příběhu se není čemu divit. Vždyť kdo z nás by měl radost z toho, kdyby zjistil, že ta nejdůležitější jistota je po celý váš život lež? I když z úst náctiletých před “rodiči” to zní celkem hrozivě.

Pan Brycz se nezalekl ani slovenštiny, i ta se v příběhu objevuje. Dokonce i několik textů anglických písní, které mi dovolily zavzpomínat na dobu mého bezstarostného dospívání. Zůstává nám skryt název města, ve kterém se příběh z počátku odehrává, akorát v závěru knihy ho autor popisuje jako Město.

Díky podniknuvší cestě na Slovensko se nezdá budoucnost rodiny Kukačkových již šedivá jako obloha před bouří. Někteří z členů věří v lepší zítřky, ale mají na ně po téhle trpce chutnající životní zkušenosti vůbec ještě náladu? Pro některé třeba možná brzy vyjde slunce.

Z celé knihy jsem si velmi oblíbila tři postavy. Samotné kukaččí mládě, Janičku Kukačkovou, se kterou jsem po celé čtení soucítila a snažila jsem se do její strašné situace vžít. Naštěstí má oporu ve svém příteli Olinovi, popisovaném jako typický “exot” a zároveň “borec”, který je dosti vychytralý a vůbec není takovým, jakým se zdá na první pohled být. A pak je tady stará paní Kukačková. Ta je prostě perlou celého příběhu, občas děsnou semetrikou, ale zároveň pořádnou hnací silou. A přijdou i duchové.

Jednu hvězdičku z hodnocení ubírám kvůli obálce knihy, která ve mně evokuje nějaký příběh pro dospívající. Což zdaleka neodpovídá skutečnosti.

Střídavou péči pro Kukačku doporučuji všem, kteří mají už po krk různě přeslazených románků z červené knihovny. Tato kniha by mohla zaujmout ty čtenáře, kteří potřebují nějaké složitější téma při čtení a kteří jsou zvědaví stejně, jako jsem byla já.

Komentáře (0)