Cesta králů

Cesta králů
Oficiální anotace:
Svět Rošáru je pronásledován neustálými bouřemi, kterým se muselo přizpůsobit vše živé. Rostliny se před nebezpečím zatahují do puklin, zvířata se ukrývají do ulit a lidé staví svá města pouze na místech chráněných skalami. Přesto jsou bouře i požehnáním - uvolňují mystickou Záři, s jejíž pomocí je možné konat zázraky... nebo činy nejčistšího zla.

Když záhadný vrah v bílém usmrtí aletského krále Gavilara, spouští sled událostí, jež změní celý svět, odhalí tajemství, která byla skryta přes 4000 let, a zamíchá s osudy všech živých i dávno mrtvých.

O autorovi:

Dovolím si trochu více se rozepsat o mém nejoblíbenějším autorovi.
Brandon Sanderson se narodil v prosinci 1975 ve městě Lincoln v Nebrasce. Už od dětství rád četl a na střední škole propadl žánru fantasy. Mezi jeho oblíbené autory patřili např. Robert Jordan, Melanie Rawn, David Eddings, Anne McCaffrey a Orson Scott Card. Miloval výpravné fantasy tak moc, že se začal pokoušet sám psát.
V roce 1994 nastoupil na magisterské studium biochemie. To však přerušil, aby sloužil jako misionář v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů. V době, kterou strávil v Soulu v Korei si uvědomil, že mu chemie vůbec nechybí, na rozdíl od psaní. Po návratu proto zahájil studium angličtiny, k velké nevoli své matky, která z něj chtěla mít doktora.
Brandon začal brát psaní vážně a přijal brigádu nočního recepčního v hotelu, protože mu to umožňovalo v práci psát. Ve dne chodil do školy a v noci si vydělával na studia a psal, jak to jen šlo. Během svého bakalářského studia dokončil celkem 7 novel, které odeslal k publikování a za které obdržel hromadu odmítavých dopisů. Přesto pokračoval v psaní.
Během magisterského studia přispíval do univerzitního časopisu, věnující se fantasy a scifi a poslední rok se stal jeho šéfredaktorem.
Brandon se naučil mnoho o obchodní stránce toho, jak být spisovatel od svého učitele Davida Farlanda, autora populární knižní série. Ten mu poradil navštěvovat výstavy, kde nakonec potkal i svého současného agenta a současného editora.
Ještě během magisterského studia ho oslovil nakladatel z Tor Books, který projevil zájem o rukopis jeho novely Elantris, kterou poslal jíž o rok a půl dříve a nedoufal, že se mu ještě z nakladatelství ozvou. A tak v roce 2005 vyšla jeho první kniha Elantris.
Vrcholem jeho prozatímní tvorby je právě sága Archivu Bouřné záře, kde zúročil všechny dosud nabité spisovatelské zkušenosti. Cesta králů se právem řadí k vrcholům současné fantasy tvorby. Jako učitel tvůrčího psaní ovlivnil svými přínosnými radami mnoho mladých spisovatelů a tím se zasadil o rozvoj a nové pojetí jeho tolik milovaného žánru.

Obálka:

Obálka je převzata z originálu. Jejím autorem je Michael Whelan. Je opravdu povedená a vystihuje atmosféru knihy. Navíc je celá kniha doplněna krásnými černobílými ilustracemi, které podtrhují děj.

Hodnocení obálky: 100%

Můj náhled:

Pro mě je Cesta králů absolutně nejlepší fantasy knihou současnosti. Líbily se mi už jeho předešlé knihy. Ale na Sandersonovi můžeme sledovat, jak s přibývajícími spisovatelskými zkušenostmi zraje jak víno, a jak svůj styl psaní postupně vypiloval k dokonalosti. Jeho vypravěčský um je na tak vysoké mistrovské úrovni, že se v současnosti najde opravdu málokterý autor, který by se jeho genialitě ve stylu psaní vyrovnal. Na Brandonově příkladu můžeme vidět, jakou sílu má, když se spojí spisovatelský talent, pracovitost a obrovské nadšení.

Okamžikem kdy jsem knihu začala číst, jsem ji nedokázala odložit. Výsledkem bylo, že jsem do práce chodila jako mátonožka:) Přestože má skoro 1000 stran je silně návyková a já ji přečetla za 3 dny.

Svět:
Velkým kladem knihy je magický svět, který autor propracoval do těch nejmenších detailů. Seznamuje nás se zajímavým prostředím s uvěřitelným a logickým ekosystémem. Systém magie má své zákonitosti a omezení a čtenářovi je dávkován po malých částech, aby se v tom novém a neznámém světě neztratil. Objevování světa je jedním z úžasných aspektů knihy a čtenář žasne nad autorovou fantazií, která je opravdu mimořádná. Brandon v textu pracuje se všemi čtenářovými smysly a to mu dodává plnokrevnost.

V knize nechybí sociální hierarchie, politika, náboženství, různé rasové otázky. Autor vytvořil plnohodnotný a uvěřitelný svět.

Děj se posouvá neustále dopředu a ani na chvíli nenudí, popisy a akce jsou velmi dobře vyváženy. Autor si velmi dobře pohrává s časovou posloupností a střídá pohledy svých postav. Udržuje tím ve čtenáři neustálé napětí, které pozvolna graduje do velkého finále.

Postavy:

Příběh je vyprávěn ve 3. osobě ze tří hlavních úhlů pohledu (jako vševědoucí limitovaný vypravěč) a prolínají se v něm tři základní dějové linky postav, které se na konci propojí.

Mojí nejoblíbenější byla linka Kaladina, který se již od malička touží stát bojovníkem, přestože ho rodiče předurčili k povolání lékaře po svém otci. Shodou osudu se Kaladin nakonec skutečně stává bojovníkem, aby ochránil svého mladšího bratra, který byl naverbován do války. Kaladin padá dílem osudu až na samotné dno. Jeho příběh je velmi silný, a pro knihu je podle mě ten nejnosnější. Vtáhl mě tak, že jsem s ním prožívala každičkou sekundu jeho příběhu.

Další linka patří velkoknížeti Dalinarovi Kholinovi. Jeho pohled Sanderson hodně používá k vysvětlování fungování světa a jeho politiky a mocenského uspořádání. Snaží se ctít kodex rytířů Paprsku a představuje zrníčko cti v jinak zkaženém světě.

Poslední hlavní příběhová linka patří Šalán, která se snaží dostat do učení k vzdělané Gavilarově dceři Jasně Kholinové. Touží po vědění, jejím hlavním motivem je však krádež fabriálu, vzácného magického předmětu, který Jasna vlastní. Šalán si od krádeže slibuje, že zachrání její rodinu před bankrotem.

Všem hlavním postavám jsem fandila. Ale Kaladina jsem si zamilovala a jeho linku četla jedním dechem. Je jedním slovem skvělá. Těžce návyková a má obrovskou sílu. Budete ho milovat, budete se o něj bát a budete s ním vše hluboce prožívat.

Závěr knihy je jedna velká epická jízda.

Verdikt:
Co dodat? Tento briliant mezi fantasy knihami si prostě musíte přečíst:)

HODNOCENÍ: 100%

autor: Blahona · 19. června v 10:12 · přečteno 43x

Komentáře (0)