Cesta do neznáma – druhý díl české fantasy

recenze

Cesta do neznáma (2021) 4 z 5 / Kizuizi
Cesta do neznáma

Nedávno jsem četla první díl této české fantasy série, který se jmenuje Na hraně temnoty. Temná, místy velmi depresivní zpověď mladého čaroděje Zakhara mě však tak nadchla, že jsem prostě potřebovala vědět, jak se jeho život bude vyvíjet dál.

Ani tentokrát mě autorská dvojice nezklamala. Pokračuje ve stejném duchu - příběh je temný, ovšem řekla bych, že oproti prvnímu dílu, méně depresivní. Velkou změnou je už o něco akčnější děj. Zatímco první díl nás formou jakéhosi deníkového zápisku seznamuje s hlavním hrdinou a jeho životem od dětství, zde se již Zakhar vydává na cestu za vytouženým cílem.

Cesta není jednoduchá, je plná nástrah a pro Zakhara není jednoduché ani cestovat ve společnosti. A tak si i zde sáhne na své dno, a to hned z několika důvodů. Navštíví nová místa, pozná nové lidi, ale má jednu malou jistotu, a to „svého“ havrana. Ten mu situaci sice moc neulehčuje, ale je pro Zakhara jakousi jistotou.

Kniha je nesmírně čtivá, nechybí tu kousavý humor, peprná mluva, ani nechutné popisy (občas až extrémní) a Zakhar zde dojde celkem velké proměny z utrápené dušičky, k celkem uznávanému čaroději. Stejně jako v předchozí části zde Zakhar vypravuje svůj příběh čtenáři, takže se na něj i občas obrací – a právě na začátku byl jeden moment, který mě trochu „rozčiloval“ (Zakhar vybízí k nečtení, pokud nemáte rádi to a to... hned několikrát), ale naštěstí jsem se nenechala „otrávit“, a i jsem to autorům odpustila. Příběh je totiž velmi návykový, uhrančivý. A čím je temnější, tím je lepší.

Pokud máte chuť na něco osobitého a temného, pak mohu tuto sérii jen a jen doporučit.

Za recenzní knihu moc děkuji autorům.

Komentáře (0)

Přidat komentář