Casa al Bordo della Notte - sága rodiny Esposito

recenze

Casa al Bordo della Notte – Dům na prahu noci

Amedeo Esposito, nalezenec z Florencie, konečně našel svůj domov. Na první pohled se zamiloval do ostrůvku Castallemare na jihu Itálie. Nejprve sem jel, protože na ostrově potřebovali lékaře, ale hned si toto místo i jeho obyvatele oblíbil a rozhodl se zde zůstat a založit rodinu. Koupil dům, který si zamiloval hned, když ho viděl poprvé. Bylo to obydlí, kterému se od pradávných časů říkalo Dům na prahu noci. Pojmenoval ho stejně a otevřel zde bar. Vzal si krásnou a inteligentní učitelku Pinu, která mu porodila čtyři krásné děti. Tři chlapce a jedno děvče.
Dům na prahu noci se následně stane domovem pro celé generace rodiny Espositových. Zatímco na ostrov doráží století prudkých změn, válečného utrpení, nájezdy turistů i hospodářské krize. Mění se režimy, ale Dům na prahu noci stojí dál, jako tajemné dějiště všech událostí…

Čtvercová budova vybledlé jantarové barvy jako by balancovala na samém okraji svahu mezi světlem na náměstí a tmou na svahu a na moři. Terasa byla porostlá velkou bougainvilleou. Mezi květinami stály stolky a ostrované tu popíjeli limoncello a arancello, prali se a nadávali nad kartami, pohupovali se do rytmu vířivých písní organela. Zdobený nápis na štítě nesl slova „Casa al Bordo della Notte“ – Dům na prahu noci. K Amedeovi přistoupil drobný stařeček. Trochu se kymácel, když k němu vzhlédl, a řekl: „Kdopak jste?“ „Amedeo Esposito, (…) jsem nový doktor.“

Společenský román plný italských slov a krásné Itálie určitě nadchne každého, kdo miluje tento přímořský - pro nás trochu jiný, styl života. Příběhy lidí, defakto odříznutých odříznutých od světa a na ostrově si žijících po svém. Autorka mistrně popisuje místní úžasnou atmosféru, vůni moře, květin a všeho ostatního v okolí. Nechybí zde ani trošku tajemna, protože ostrov je prokletý plačící kletbou a u moře jsou strašidelné jeskyně plné koster lidí.

Sága rodiny Esposito, což v překladu znamená nalezenec, vás zavede na místo plné příběhů, legend a občas i zázraků. Je to román o celých sto létech života na jednom ostrově, příběhy těch pár lidí, kteří na něm bydlí, kde každý zná každého. Popisuje jejich chudý život daleko od pevniny – po celá desetiletí, od roku 1914 až po současnost.

Dům na prahu noci možná není kniha, ze které se posadíte na zadek a zavoláte: „Waw!“ Ale je to kniha, při které zvoláte: „Ach, to byl balzám na moji duši!“ Je to román, ze kterého budete mít příjemný pocit, že jste přečetli něco důležitého. Něco plného životní moudrosti, dobra a určitého poselství. Uvidíte vyrůstat celé generace Espositových a každý z nich má svůj vlastní příběh, který stojí za to. Pojďme si posedět v Domu na prahu noci, ve stínu bouganvillií a usrkávat u toho limoncello… Vždyť je tam tak moc krásně!

Moc děkuji KNIHÁM DOBROVSKÝ za recenzní výtisk.

Komentáře (0)