Čáry života

recenze

Čáry života (2017) 1 z 5 / Rose18
Čáry života

V galaxii, kolem které lze vidět Proudnici, se nachází spousta planet s odlišnými národy a zvyky. Každému jednotlivci síla proudu přiřazuje jeho dar, kterým následně oplývá. Ne vždy ale pro správné účely...

Cyra a Akos jsou naprosto rozdílní. I přesto, že oba dva pocházejí z planety Thuvhe, jsou nepřáteli na život a na smrt. Jejich národy jsou ve válce a ztrácí mnoho lidí. I tak se ale jejich cesty střetnou a dokonce existuje i něco, co mají společného...

Čáry života byly velmi očekávanou knihou většiny fanoušků série Divergence a ani já si ji nemohla nechat ujít, protože Trisin příběh ze světa frakcí jsem si naprosto zamilovala. I přesto, že jsem si o této novince nic nezjišťovala, protože jsem do knihy chtěla jít s tím, že toho o ní moc nevím, jsem měla obrovská očekávání, protože přeci jenom je to Veronica Roth, bestsellerová autorka, která svým dystopickým příběhem okouzlila téměř celý knižní svět. Dosáhne stejného úspěchu i u již zmiňovaných Čar života?

Hned na první straně nás autorka vhodila do zaběhnutého světa, který stvořila, do běžných činností postav, pro čtenáře zatím nepochopitelných, a sdělila nám tolik nových pojmů, že jsem si je nebyla schopna zapamatovat. Je mi jasné, že seznámit čtenáře s novým prostředím, zde konkrétně s celou galaxií, a všemi těmi pravidly může být zprvu velmi složité, jelikož spisovatel už má jistou představu v hlavě a nejspíše očekává, že se jí rychle chytnou i všichni ostatní a ihned pochopí, o co jde, ale tady jsem s tím měla opravdu problém, i když musím ocenit alespoň malou mapku na začátku knihy. V galaxii v této knize se autorka nebojí používat na běžném pořádku ani fantasy prvky v kombinaci s moderní technikou, což už je něco, s čím jsem se nemohla sžít např. u Rudé královny. Navíc celková logika jejích vymyšlených světů - to se týká i série Divergence - maličko pokulhává, anebo ji neumí pořádně vysvětlit a správně čtenáři podat.

Vždycky se mi líbilo, jak čtivě Veronica Roth psala. Celou Divergenci mám přečtenou nesčetněkrát - a to nejen kvůli dobrému příběhu. Na jejím stylu psaní sice nikdy nebylo nic zvláštního či výjimečného, ale knihy se mi četly dobře a svižně. Zádrhel nastal až tady, u Čar života. Stojím si ale za názorem, že ve své podstatě Veronica za nic nemůže, jelikož české vydání změnilo autorčina překladatele, který knihám vdechuje novou podobu a trochu si je přetvoří po svém. Zde bych tuto změnu považovala spíše za přešlap, jelikož se mi kniha velmi špatně četla a některé pasáže působily až nepřirozeně. Bohužel ani po dějové stránce to nebyla žádná výhra; většinu času jsem se musela do čtení nutit a když už jsem si ke knize sedla, neuvěřitelně jsem se nudila. Na druhou stranu ale musím uznat, že mě pár skutečností dokázalo dokonce překvapit.

Ve vyprávění příběhu se střídají dvě hlavní postavy, dívka Cyra a chlapec Akos. První věc, nad kterou jsem se u nich hned musela pozastavit, je jejich věk. Obou hrdinům je totiž pouhých čtrnáct let, což je sice oproti Divergenci změna točící se kolem dvou roků, ale v tomhle období je to opravdu znát. Veronica nejspíše chtěla zaujmout zvolením takto nízkého věku i mladší skupinu čtenářů, ale minimálně u nás je kniha prezentována jako klasický young-adult příběh na podobné bázi jako její předešlá série. Kdybych dopředu věděla, že je postavám přiřazen takhle nízký věk, do knihy bych se nepouštěla.

Abych ale pořád jenom nekritizovala, musím ocenit autorčin nápad rozeznat od sebe vyprávění Cyry a Akose. U každého z nich totiž použila jinou vypravěčskou formu - u Akose er-formu, u Cyry ich-formu. Považuji to za velmi originální prvek, jelikož jsem se s tím doposud nesetkala, a spisovatelka tak alespoň trochu okořenila příběh. Pokud bych ale měla jmenovat jednoho hlavního hrdinu, který si mě získal víc, zaujala mě Cyra, a to nejen díky ich-formě, která je mi obecně v knihách bližší.


Obálka:
Obálka této knihy je naprosto úchvatná a jedinečná. České vydání má téměř sametovou vazbu knihy, která je velmi příjemná na dotek. Bohužel u této knihy platí to, že design knihy vyhrává nad jejím zpracováním uvnitř.


Celkové hodnocení:
První díl z nové duologie, kterou Veronica Roth chystá, mě velmi zklamal. Jak stylem psaní, což bude nejspíše vinou překladu, tak i neskutečně nudným dějem. Samozřejmě to dělají i velká očekávaní, která jsem od knihy měla, jelikož trilogie Divergence je jednou z mých young-adult favoritů a já se jak jinak těšila i na další autorčin počin. I když už se do dalšího dílu z této dvoudílné série pouštět nebudu, nad spisovatelkou nezanevřu.

---

Název - Čáry života
Originální název - Carve the Mark
Autorka - Veronica Roth
Překlad - Tomáš Bíla
Série, díl - Čáry života #1
Počet stran - 424
Vazba - hardback
Nakladatel - CooBoo
Rok českého vydání - 2017

Komentáře (0)

Přidat komentář