Budeš mlčet. Možná až napořád

recenze

Slib mlčení (2014) / DaveBukowski

Na skútru se po paintersmillském sněhu vesele prohání masový zabiják, jehož kosti jsou už šestnáct let uloženy pod zemí.
Ano, tady skutečně něco nehraje.

---

Je leden a dvacetistupňové mrazy nejsou jedinou věcí, která obyvatelům městečka Painters Mill nahání husí kůži. Ve sněhu bylo totiž nalezeno nahé a brutálně zavražděné tělo jednadvacetileté dívky, očíslované římskou číslicí XXIII. Přestože paintersmilský policejní sbor není na takové situace zvyklý a rozpočet jen tak tak pokryje vyšetřovací prostředky, ujímá se náčelnice Kate Burkerholderová případu s velkým zanícením. Její pohnutky jsou ale tajné a sahají daleko do minulosti…
Před šestnácti lety otřásla Painters Millem téměř totožná série vražd. A byla to právě Kate Burkerholderová, v té době čtrnáctiletá amišská dívka, kdo vraha zastavil. I ona se měla stát jednou z jeho obětí. Dřív, než se k ní ale dostal, vzala osud do vlastních rukou a chladnokrevně ho odpravila. Celou událost ale Katyina rodina zametla pod práh a nikdy se o ní nikomu nezmínila.
Nikdy. A nehodlá tak udělat ani teď, když, jak se zdá, by mohla být tato informace pro případ klíčová. Kate ale trápí další otázka - opravdu by na tak malém městě mohli být dva sérioví vrazi se stejným modem operandi? A je snad možné, že by tehdy nedovedla svou práci do konce a zabiják doteď pobíhá po zasněženém městě?

Úplně nejdřív bych se rád dostal k jednomu bodu, který většinou v recenzích vynechávám, ale tentokrát si ho prostě nedokážu odpustit - Slib mlčení má opravdu nádhernou obálku. Z bryčky jedoucí za sluncem, obklopené nádhernými barvami, musejí vlhnout nejedny poetické duše.
Vlastně mi celkově přijde, že MOBA ty knihy (obzvláště tedy kriminálky) vydává pořád a pořád lépe. Výtisky je zkrátka radost držet v ruce.

Pozorný i méně pozorný čtenář si dříve nebo později všimne, že je příběh vyprávěn převážně v přítomném čase, a upřímně, tomu jsem až dosud nefandil. Linda Castillo ale píše tak poutavě a čtivě, že je nejen radost, ale i povinnost podobné malichernosti přeskočit.
Vážení, já jsem se kvůli té knížce vykašlal na rozečteného Kinga.
Od prologu až do posledního pixelu posledního písmenka nemá příběh jediné hluché místo a i když se může zdát (a je to tak), že je tempo opravdu rychlé, děj není "hrnut bagrem". Autorka má širokou slovní zásobu a každou pasáž, ať už se jedná o akční scénu nebo dlouhý dialog, si vyloženě užívá.

Tam, kde základní načrtnutí kriminální linky působí poněkud omletě, zaujme návštěva tak trochu podivné komunity Amišů, jejíž členové nemají problém odmítnout sanitku a svézt rodící ženu do nemocnice bryčkou taženou koněm. Nejen nad chováním příslušné rodiny hlavní hrdinky tedy někdy zůstává rozum stát, proto bylo nejspíš dobré rozhodnutí hlavní hrdinku z této církve vynechat. Jak se dozvídáme, v osmnácti se kvůli prožitým traumatům amišství zřekla.

Když už jsme u toho, i všechny ostatní postavy jsou popsané velice dobře. Konečně tu zase jednou nemáme morálně rozpolcené charaktery a je tak jasné, co si máte o každém z nich myslet. S těmi, se kterými problém mít nemáte, ho taky mít nebudete a naopak. I přesto ale nedostáváme jen mlhavé siluety a autorka si tak zaslouží další velké, nablýskané a zcela bezvýznamné plus.

Sečteno, vynásobeno, vyděleno, zarámečkováno a podtrženo, Slib mlčení je bez jakékoliv nadsázky jeden z nejlepších letošních thrillerů. Možná je to tím, že jsem měl několik dní blaženého a naprostého volna, ale sakra, já jsem už dlouho nečetl nic tak dlouho v kuse! Přesvědčte se sami a kupte/půjčte/jakkoliv jinak sežeňte si tenhle nádherně temný thriller.

95 %

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA!

Více recenzí najdete na: dave-bukowski.blog.cz

Komentáře (0)

Přidat komentář

---