Budeš mlčet. Možná až napořád

recenze

Slib mlčení (2014) / DaveBukowski (437 views)
Budeš mlčet. Možná až napořád
Na skútru se po paintersmillském sněhu vesele prohání masový zabiják, jehož kosti jsou už šestnáct let uloženy pod zemí.
Ano, tady skutečně něco nehraje.





Je leden a dvacetistupňové mrazy nejsou jedinou věcí, která obyvatelům městečka Painters Mill nahání husí kůži. Ve sněhu bylo totiž nalezeno nahé a brutálně zavražděné tělo jednadvacetileté dívky, očíslované římskou číslicí XXIII. Přestože paintersmilský policejní sbor není na takové situace zvyklý a rozpočet jen tak tak pokryje vyšetřovací prostředky, ujímá se náčelnice Kate Burkerholderová případu s velkým zanícením. Její pohnutky jsou ale tajné a sahají daleko do minulosti…
Před šestnácti lety otřásla Painters Millem téměř totožná série vražd. A byla to právě Kate Burkerholderová, v té době čtrnáctiletá amišská dívka, kdo vraha zastavil. I ona se měla stát jednou z jeho obětí. Dřív, než se k ní ale dostal, vzala osud do vlastních rukou a chladnokrevně ho odpravila. Celou událost ale Katyina rodina zametla pod práh a nikdy se o ní nikomu nezmínila.
Nikdy. A nehodlá tak udělat ani teď, když, jak se zdá, by mohla být tato informace pro případ klíčová. Kate ale trápí další otázka - opravdu by na tak malém městě mohli být dva sérioví vrazi se stejným modem operandi? A je snad možné, že by tehdy nedovedla svou práci do konce a zabiják doteď pobíhá po zasněženém městě?

Úplně nejdřív bych se rád dostal k jednomu bodu, který většinou v recenzích vynechávám, ale tentokrát si ho prostě nedokážu odpustit - Slib mlčení má opravdu nádhernou obálku. Z bryčky jedoucí za sluncem, obklopené nádhernými barvami, musejí vlhnout nejedny poetické duše.
Vlastně mi celkově přijde, že MOBA ty knihy (obzvláště tedy kriminálky) vydává pořád a pořád lépe. Výtisky je zkrátka radost držet v ruce.

Pozorný i méně pozorný čtenář si dříve nebo později všimne, že je příběh vyprávěn převážně v přítomném čase, a upřímně, tomu jsem až dosud nefandil. Linda Castillo ale píše tak poutavě a čtivě, že je nejen radost, ale i povinnost podobné malichernosti přeskočit.
Vážení, já jsem se kvůli té knížce vykašlal na rozečteného Kinga.
Od prologu až do posledního pixelu posledního písmenka nemá příběh jediné hluché místo a i když se může zdát (a je to tak), že je tempo opravdu rychlé, děj není "hrnut bagrem". Autorka má širokou slovní zásobu a každou pasáž, ať už se jedná o akční scénu nebo dlouhý dialog, si vyloženě užívá.

Tam, kde základní načrtnutí kriminální linky působí poněkud omletě, zaujme návštěva tak trochu podivné komunity Amišů, jejíž členové nemají problém odmítnout sanitku a svézt rodící ženu do nemocnice bryčkou taženou koněm. Nejen nad chováním příslušné rodiny hlavní hrdinky tedy někdy zůstává rozum stát, proto bylo nejspíš dobré rozhodnutí hlavní hrdinku z této církve vynechat. Jak se dozvídáme, v osmnácti se kvůli prožitým traumatům amišství zřekla.

Když už jsme u toho, i všechny ostatní postavy jsou popsané velice dobře. Konečně tu zase jednou nemáme morálně rozpolcené charaktery a je tak jasné, co si máte o každém z nich myslet. S těmi, se kterými problém mít nemáte, ho taky mít nebudete a naopak. I přesto ale nedostáváme jen mlhavé siluety a autorka si tak zaslouží další velké, nablýskané a zcela bezvýznamné plus.

Sečteno, vynásobeno, vyděleno, zarámečkováno a podtrženo, Slib mlčení je bez jakékoliv nadsázky jeden z nejlepších letošních thrillerů. Možná je to tím, že jsem měl několik dní blaženého a naprostého volna, ale sakra, já jsem už dlouho nečetl nic tak dlouho v kuse! Přesvědčte se sami a kupte/půjčte/jakkoliv jinak sežeňte si tenhle nádherně temný thriller.

95 %

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA!

Více recenzí najdete na: dave-bukowski.blog.cz

Komentáře (0)

kniha Slib mlčení recenze