Boj za spravedlnost

recenze

Holky odnikud (2021) / Kikina182
Boj za spravedlnost
Všichni vědí, co se stalo Lucy Moynihanové, ale nikdo o tom nemluví. Je snadnější předstírat, že si znásilnění vymyslela než se pokusit bojovat a sjednat spravedlnost nejen pro Lucy, ale pro všechny dívky, které musely čelit sexuálnímu obtěžování.

Ale když se do města přistěhuje Grace, která shodou okolností žije v Lucyině bývalém domě, začne se o její osud zajímat. Vyptává se vcelku přátelské Rosiny a její nejlepší kamarádky Erin, které ji i přes zdráhání řeknou celou pravdu.

Když o tom začnou mluvit, už nedokážou přestat a předstírat, že se nic z toho neděje. A tak se rozhodnou něco změnit. Založí klub Holky odnikud. Snaží se spojit se všemi ostatními dívkami, které čelí podobným problémům, mluvit o tom a především přijít na to, jak tomu příkoří učinit konec.

V knize se střídá er-forma s ich-formou. V první osobě skrz knihu ke čtenáři promlouvají Grace, Rosina a Erin. Ve třetí osobě je pak v knize skrz útržky zprostředkováno, čím vším se potýkají nejrůznější dívky ve městě. A to včetně Grace, Rosiny a Erin. V knize se také objevují úryvky z antifeministického blogu, které jsou takovým kontrastem ke zbytku příběhu.

Kniha se nečetla špatně, ale ty části v er-formě mi do ní bohužel nezapadaly. Obzvlášť právě proto, že tam byly zmiňovány i dívky, které byly vlastně sami vypravěčkami knihy. Přišlo mi to jednak příliš překombinované a pak hodně vzdálené, neprocítěné. Úplně to narušovalo hladký průběh čtení.

Hodně se mi líbilo, že kniha poukázala na to, že hodně lidí zavírá před sexuálním zneužíváním oči. Prostě to odmávne s tím, že takhle to na světě prostě chodí nebo v horším případě, že si za to oběť může sama. Tohle je bohužel něco, co se ve světě děje pořád a rozhodně je třeba, aby na to knihy upozorňovaly.

Zároveň mi ale přijde, že zobrazení této lhostejnosti je v knize Holky odnikud dost nereálné. Samozřejmě, že některá místa jsou zaostalejší než jiná, takže většina lidí se může chovat, jako kdyby sexuální obtěžování nic nebylo. Jenže v tomhle případě bylo město zkažené do morku kosti a to mi nepřijde úplně reálné. Slušní lidé se podle mě najdou všude.

Další skvělou věcí na této knize je právě samotná skupina Holek odnikud. To, jak si i přes svou rozdílnost a předsudky dokázaly k sobě najít cestu, podporovat se a bojovat za sebe je opravdu inspirující a věřím, že by si z toho mohly čtenářky vzít příklad. Ale nejlepší na téhle skupině je, že není dokonalá. Ta spolupráce není sluníčková, ale občas se tam objeví roztržky a neshody stejně jako v reálném životě.

Na druhou stranu mi moc nesedlo, jak samotná skupina vznikla. Přijde mi nereálné, že všem dívkám ve škole přijde e-mail na základě kterého se po váhání rozhodnout přijít na schůzku a vylévat si tam srdce, aniž by druhé znaly a věřit, že to nikdo nepoužije proti nim. Je to krásná představa, ale obávám se, že v reálném životě by skupina sestavená tímto způsobem nedopadla úplně dobře.

Hodně se mi líbí úryvky z antifeministického blogu, které ukazují, jak hnusně se mohou někteří kluci chovat. Působilo to jako skvělý kontrast k samotnému příběhu a zároveň jeho doplnění. Byl to vlastně takový argument na podporu příběhu. Sice to bylo jen pár stránek, ale stejně jako příběh skvěle poukázaly na problémy, kterým musí dívky v dnešním světě čelit.

Příběh v sobě má kapku nereálnosti, ale ta škodí jen knize samotné a nikoli čtenářům. To se ale o poselství knihy bohužel říct nedá. Samozřejmě kniha předává poselství o tom, že je třeba věnovat víc pozornosti sexuálnímu obtěžování a že dívky mají větší sílu, než si uvědomují, obzvlášť když se spojí dohromady. S čímž rozhodně souhlasím.

Ruku v ruce s těmito poselstvími je tu však ještě jedno, které se táhne celou knihu. Přijde mi, jako kdyby Holky odnikud házely všechny kluky do jednoho pytle. Jsi kluk, tak automaticky souhlasíš s chováním násilníků. Netvrdím, že je to v této knize řečeno přímo ani, že to byl autorčin záměr, ale příběh je koncipován tak, že to z něj vyplívá. A za mě je tahle představa stejně pokřivená a nebezpečná jako přivíraní očí nad sexuálním násilím, protože kluci jsou prostě kluci.

Postavy autorka skvěle popsala a moc se mi líbilo, že všechny byly naprosto jiné. Dokázala všem vnuknout úplně jedinečnou osobnost a různé problémy. Zároveň na tom ale poukázala, že i když jsou problémy jiné, tak svým způsobem jsou si hodně podobné, ale nejsou nikdy stejné. To se mi moc líbilo.

Kniha Holky odnikud je v zahraničí hodně oblíbená a mluví o vážném tématu, kterému se většina knih vyhýbá. Bohužel se ale nemůžu přidat k většině. V téhle knize se mísí reálné problémy s naprosto nereálním vystupováním a řešením. A především v sobě vedle skvělých a přínosných myšlenek skrývá poselství, které nepropaguje rovnost mezi pohlavími, ale spíše nenávist vůči mužům, což je za mě velký problém.

Kniha není vyloženě špatná, ale za mě není ani z poloviny tak dobrá, jak o ní všichni tvrdí. Určitě může mít na čtenářky pozitivní vliv, ale trochu se obávám toho, že by si mohly dívky z knihy vzít do života překroucené smýšlení o klucích a mužích.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Yoli.

Komentáře (0)

kniha Holky odnikud recenze