Boj o nesmrtelnost vlčí krve

recenze

Vlčí krev (2013) / Kariol (240 views)
Boj o nesmrtelnost vlčí krve
Syn pekel: Vlčí krev - Michaela Burdová

Pohádková říše potřísněná krví temnoty
Aragen touží po nespoutanosti pro svou vymírající smečku temnovlků a pro její přežití a nasycení se lidským masem je schopna udělat cokoli. Pronásleduje svého bývalého druha, syna pekel Nerana, aby s ním mohla zachovat rod vlkodlaků. Neran má však jiné úmysly - spolu s elfkou Liadel, kterou ze srdce nenávidí, se vydává hledat slzy květiny, která by uzdravila jeho bratra. Ale ve zlých dobách, kdy lidský strach pohání naivně odvážné činy, není nic tak jednoduché, jak by mohlo být. Už jen proto, že se postupně osvobozuje třináct obávaných démonů.
Sblíží se Neran s Liadel, nebo se dobrovolně připojí k posedlé Aragen? Podaří se mu najít lék a zvrátit tak osud, nebo bude nakonec všechno úplně jinak? A jak budou všechny události propojeny?

Syn pekel je již třetí fantasy série blogerky Michaely Burdové. Její předchozí série, Křišťály moci a Poselství jednorožců, sklidily úspěch. Dvoudílný příběh pro čtenáře od patnácti let je prvním, ke kterému kromě příběhu vytvořila autorka i ilustrace. Co se doopravdy skrývá pod zajímavou obálkou?

Krvelačná vůdkyně a namyšlený jedinec
Zamotaný boj o přežití vypráví Aragen, poslední přímý potomek temnovlka Wolfgara, a samotář Neran, který spolu se svým bratrem tvoří dvojici dosud nevyhubených vlkodlaků. S Aragen ho pojí pekelná podstata a dávná minulost. Navzdory snaze vyhnout se jí a její posedlosti mocí a zachování rodu synů pekel, je nucen bojovat. Nejen o svůj život, ale i se svou nenávistí vůči elfce Liadel, ve které vidí třináctého démona. A Aragen se mezitím zaváže s dvanáctým démonem a pomocí lsti se snaží získat to, co chce ze všeho nejvíc.

Er formou vyprávěná honička vyfantazírovaným světem se čte velmi rychle, i když je mnohdy příběh dost ujetý a opravdu přehnaný. Po několika téměř stejných incidentech začne každý jasně předvídat neustále se opakující děj a je pak těžké radovat se z drobných vítězství či náznaků, když tušíte, jak dopadnou.

Pro čtenáře od patnácti let?
Že je knížka určená pro o rok starší jedince, než jsem já, mě neodradilo. Naopak, po dočtení knihy jsem se musela sama sebe ptát, co tam vlastně bylo určeno těm nad patnáct let. Autorka pro ozvláštění děje několikrát vystavila hlavní hrdiny krvavým momentům či je postavila před znásilňování a nemilosrdný černý humor. Bohužel jsem to nedokázala vnímat jako účelná nebezpečí a tak jsem odstavce s podobnou tématikou četla se stejným výrazem, jako celý děj.

Vývoj postav? Ne, jen neucelená osobnost.
Když vás hlavní postavy permanentně štvou svým chováním a změnou osobností, je pak těžké si je oblíbit a psát o nich s nějakou úctou. V Aragen jsem při první zmínce viděla sympatickou temnovlčici s jasným cílem a špetkou dívčí osobnosti, ale během děje jsem velmi razantně svůj názor změnila. Pasáže s ní se mi nečetly dobře, protože tak namyšlená a arogantní holka hold nemůže být mou literární hrdinkou.
S Neranem to nebylo tak strašné, ale taky mě štval. Možná to byl účel, možná jen neplánované napsání, ale všichni v knize byli nepříjemní. Chovali se tak, jak by se snad nikdo nemohl zachovat. A že je to fantasy? Na tom vůbec nezáleží!

Inspirativní pohádka
Abych však zmínila i nějaké klady - částečně se mi líbilo pojetí knihy a i nápad. Byla to pro mě taková inspirativní pohádka, i když ne moc podle mých představ.
Doufám, že jsem příznivce YA neodradila, to bych si nechtěla brát na svědomí. Z mého subjektivního pohledu je však tato knížka dost slabou fantasy. Třeba se mi druhý díl zalíbí víc, nebo v něm najdu to, co této knize chybělo.

Mé hodnocení:
★ ☆ ☆ ☆ ☆

Komentáře (0)

kniha Vlčí krev recenze