Biologie pro každého

recenze

Kouzelná zahrada biologie (2016) / Lector

Gottfried Schatz byl uznávaným biochemikem a molekulárním biologem. Jeho práce byla zaměřena především na výzkum mitochondrií a molekulárních procesů s nimi spojených. Její výsledky mají v biologii a v genetice významný vliv.
Titul Kouzelná zahrada biologie je autorovou snahou přiblížit výsledky své práce, ale nejen své, široké veřejnosti. Je to kniha zaměřená na popularizaci výsledků biologického výzkumu. Nutno podotknout, že je to povedená kniha, a to i přesto, že pro vášnivé čtenáře – zájemce o toto téma či vědu obecně-, může být její rozsah zklamáním. Jde totiž o vcelku útlé dílko, k němuž by se jako titul spíše hodila slova „Kouzelná zahrádka biologie“. Po zralé úvaze však lze najít pro autorovo rozhodnutí napsat text menšího rozsahu pochopení. Kniha jistě přitáhne mnohem více čtenářů než rozsáhlá monografie (doba je taková – čtenáři zápasí se schopností koncentrace na text a tudíž i porozumění rozsáhlým textům), neboť je efektivnější vydat knihu, kterou budou lidé kupovat a číst, než mnohosetstránkovou „bibli“ odstrašující čtenáře jen svým zjevem.
Pravděpodobně ze stejných pohnutek vychází i forma knihy, která má podobu devatenácti krátkých esejů věnovaných různým tématům, místy se však překrývajícím.
Výsledkem je velmi přitažlivé čtení obsahující devatenáctero krátkých zastavení nad zázrakem života. A aby to vše mělo řád, vzal to autor hezky od píky, tedy od počátku života a postupně se dostal až k formě života na Zemi nejvyšší, a sice k člověku. (Prosím laskavého čtenáře, aby slovo „nevyšší“ bral s nadsázkou.)
Protože Schatz působil jako molekulární biolog, zůstal i při psaní této knihy věren svému povolání a na biologii shlíží skrze pomyslný mikroskop a přibližuje nám jevy odehrávající se v našich tělech a tělech našich blízkých i vzdálených příbuzných, neboť na Zemi všichni bratry jsou.
V popisu konkrétních jevů a projevů života se nejdříve zabývá vznikem života, respektive syntézou složitých organických molekul vedoucích k prvotním primitivním a následně k složitějším organismům, vývojem molekulárních mechanismů, jež jsou základem imunity, pohlavního rozmnožování, dědičnosti a dalších projevů živé hmoty.
Konec velkolepého příběhu života věnuje autor zamyšlení týkajícího se jen a výhradně výdobytků lidského ducha. Nejdříve přemýšlí o životnosti nosičů digitálních, respektive elektronických dat a s tím souvisejících problémů s uchováním nashromážděných informací. V předposledním eseji se zamýšlí o energetických zdrojích a v závěru zvažuje naše šance na objevení mimozemského života.
Všechna zastavení jsou doplněna mnoha kulturními odkazy a dohromady skládají obraz komplexního pozemského života, v němž vše souvisí se vším a v němž je člověk obdařen silou mnohé zvrátit. Na počínání člověka hledí s kritickým odstupem, přestože je nadšen z jeho intelektuálního potenciálu a toho, co už dokázal. Přestože tedy vychází z mikrobiologie, dostává se autor k úvahám, který dalece přesahují v úvodu zmíněný pohled do mikroskopu, a nabízí nám pohled, který má spíše kosmický formát.
Svůj pohled na život a základní pochody však nepředkládá dogmaticky, neboť si je vědom, že mnohé z tajemství a „záměrů“ stále ještě nebylo odhaleno.
Vše je nesmírně čtivé, postaveno na velmi kultivovaném, ale velmi živém, stylu, jenž je podpořen výborným českým překladem.
Druhý díl nové popularizující edice Spektrum nakladatelství Vyšehrad stojí za to a neměl by chybět v knihovnách zájemců o vědu a poznání.

Komentáře (3)

Přidat komentář

---