Beatnici nevymřeli

recenze

... s duší beadníka (2018) / Roubas
Beatnici nevymřeli
K Jaroslavu Irovskému jsem se dostal díky rozhovoru na internetu, a jsem za to moc vděčný. Ve své knize nám představuje své alter ego. Mladého muže, který žije v pronajatém pokoji, rád si přihne piva, žije z podpory, i když už po pár stranách je nám jasné, že by tak žít nemusel, jelikož inteligence mu nechybí, ale on prostě chce. Nechce se zařadit do stáda a chce být především svobodný a nepřistoupit na jakoukoliv formu režimu, ať už pracovního, nebo třeba vztahového. Rád se prochází sám přírodou a společnost ke štěstí nepotřebuje.

Děj knihy popisuje měsíc života beatníka a jeho protloukání se každodenními situacemi, o kterých autor dokázal psát s takovým citem a barvitostí, že dokázal dát pořádný děj i prodávání soli do koupele ve stánku. První stránka vás vhodí ihned do děje a s hlavní postavou vás seznamuje až v průběhu a na základě konfrontace s ostatními lidmi a myšlenkami ubíhajícími v jeho oblíbené samotě.
Podle mého názoru se autor hlavně trefil do noty mnoha lidem s kritikou věcí, které kolem sebe vídáme každý den a taky nás dokážou naštvat, nebo znechutit. Právě to humorné a inteligentní ztotožnění s hlavní postavou byl důvod, že jsem četl v každé volné chvilce a několikrát se držel, abych se ve vlaku nezačal nahlas smát. Humorné stránce hodně pomáhá spolubydlící Milan, který většinou pod vlivem omamných látek je schopen vytvořit neuvěřitelně groteskní situace.

Na druhou stranu do knihy autor vložil i špetku existenciální deprese, špatného zdravotního stavu, který ho sužuje a myšlenky na to, zda už není vhodná doba na to, aby od podobného stylu života upustil a pokusil se maličko srovnat. Na druhou stranu nám představuje svou vděčnost za život. Že i přesto jak si ničí zdraví svého těla, je vděčný za dobu a možnosti, do kterých se narodil, takže i přes deprese a neustálý únik od společnosti, nám ukazuje jakousi formu své lásky k životu.

Knihu bych doporučil všem, koho štvou důchodci v obchodech, agresivní blbečci v klubech, otravující bezdomovci, Kryštof hrající odevšad a všem, kteří chtěli někdy od tohohle rychlého světa utéct do vlastní svobody a samoty. Jinak německo-českou část bych poprosil vytesat do kamene, u toho jsem se málem zadusil smíchy. Takže kupujte, podporujte, jelikož bestsellery s desítkami překladů do cizích jazyků to nepotřebují a dost často si to ani nezaslouží. Tahle kniha si to zaslouží všemi deseti.

Komentáře (0)

kniha ... s duší beadníka recenze