Apollonův pád- návrat do Tábora polokrevných

recenze

Utajené orákulum (2016) 5 z 5 / Berken
Utajené orákulum

Kniha pojednává o svrhnutí boha Apollóna na zemi jako šestnáctiletého kluka.
Musí se dostat na jediné místo které je pro něho bezpečné. Do tábora polokrevných. Cestou se dějí divné věci.
Má to něco společného s jeho posvátnými orákuly? A hlavně, podaří se Apollónovi získat svou stracenou božskou sílu?

Podle mě je první klad ten že Rick Riordan nenajel na svou obvyklou kostru kterou používal u nejedné z jeho sérií typu: Ahoj, jsem něčím zvláštní a ha najednou zjistím že jsem polobůh. Druhý „ klad" nejsem si úplně jistý jestli to má být klad, ale kniha mi přijde trochu jiná a hlavně z toho pohledu že je to založené více na té mentální stránce než na té kde se projevuje akce. Asi z celkového pohledu to není tolik patrné ale na Riordanovy poměry ano.

Je to kniha která se v některých pasážích čte celkem pomalu a jak už jsem zmínil chybí tam trochu akce. Někdo to uvítá a někdo to zase neocení. Teď je jen na vás abyste si vybrali co vás na knihách Ricka Riordan baví. Možná mi trochu vadila Apollónova přehnaná namyšlenost. Jasně zasmějeme se ale místy mi to připadalo trochu moc.

Kniha i přes všechny zápory tvoří zajímavé dílo které doporučuji si přečíst. Možná to nedosahuje kvality Percyho Jacksona ale na mém žebříčku kvality se usadí velmi vysoko.

Komentáře (0)

Přidat komentář