Alena Mornštajnová, Hana - audioverze

recenze

Pokud se trochu pohybujete v knižním světě, určitě vám neunikl stále ještě poměrně nový román české autorky Hany Morštajnové - Hana. Já vídala tuhle knihu jednu dobu snad na každém rohu, ale nechávala jsem si chuť na ni trochu uležet a k jejímu čtení (nebo tedy spíš poslechu), jsem se dostala teprve nedávno. Musím ale říct, že nechápu, na co jsem tak dlouho čekala, protože je to úžasný příběh!

Začínáme v 50. letech minulého století ve Valašském Meziříčí u malé Miry, která jedno zimní odpoledne z dětské hlouposti spadne do studené rozvodněné Bečvy. Kupodivu se od téhle rošťárny dost odvíjí její budoucnost, protože díky ní dostane od maminky takový trest, který jí vlastně svým způsobem zachrání život. Mira se dostává do těžké životní situace a najednou se musí stěhovat k nemluvné a podivné tetě Haně, která pořád chodí jen v černém, často zírá do prázdna a po kapsách nosí suché zbytky chleba.

V mnoha recenzích někteří lidé už tady prozrazují část děje, já si jej nechám pro sebe a slibuju, že v celém článku nenajdete jediný spoiler. Já četla knihu s tím, že jsem o ději nevěděla mnoho a jsem za to ráda, protože to pro mě právě tím bylo zajímavější. Tento šok z jedné dané události v knize je totiž tím pravým čtenářským zážitkem, o který vás nechci připravit.

Moc se mi líbí, že jsou v knize přehledně a jasně různé dějové linky, které se prolínají, ale tím, jak jsou uspořádány, se v nich člověk neztrácí. Po tom, co na chvíli opustíme dějovou linku Miry (1954-1963), dostáváme se o cca 20 let zpět k dějové lince jejích předků (1933-1945), která mě moc bavila, protože šla do větší historie rodiny a člověk se zde dozvěděl, proč je spoustu věcí v knize, tak jak je. Poslední dějovou linkou (1942-1963) je vyprávění právě jen samotné Hany, které všemu dá "třešničku na dortu" a po něm najednou pochopíte úplně vše a do celého příběhu prostě naprosto spadnete.

Jak jste asi uhodli, kniha je také částečně spojena s obdobím druhé světové války. Takových knížek je mnoho. Co mě ale zaujalo daleko víc, je období po válce, o kterém vypráví právě Hana. Ve velice malém množství knih se totiž píše o tom, jaké vlastně válka na konkrétních lidech zanechala následky, jaké pocity měli po tom, co se vrátili domů, jak některým toto období obrátilo život totálně naruby a jak se mnozí již nedokázali začlenit zpět do společnosti a žili jen ve společnosti vlastních démonů a depresí. Neuměli umřít, protože by byli nevděční za to, jakou jim dal život šanci. Ale neuměli už ani žít...

Audioverze se mi moc líbila. Kniha je určitě skvělá i na čtení, i na poslech. Miru úžasně namluvila Tereza Dočkalová, Hanu pak ztvárnila Lenka Vlasáková, kterou jsem si na tuto roli upřímně neuměla úplně představit, ale nakonec mi na danou postavu svým hlasem sedla naprosto perfektně a musím říct, že Haně propůjčila dokonalý zlomený hlas, který excelentně dotvářel atmosféru příběhu.

Celkově knize dávám plný počet hodnocení a musím říct, že je to jedna z těch lepších knih. Určitě se vůbec nebojte označení "ženský román", protože nikde nenajdete extra přeslazené romantické příběhy. Kniha je velice reálná a už jsem četla několik recenzí i od mužů, kteří ji přečetli a moc se jim líbila. :) Musím vyzdvihnout také obálku knihy. Je prostě dokonalá! Úžasně k příběhu sedí a po dočtení knihy ji opravdu oceníte.

Komentáře (0)