Ahoj, jdu ti zničit život

recenze

Cizinec (2016) / katy238 (162 views)
Ahoj, jdu ti zničit život
Víte někdo, co je to lakros? Já ne. Vůbec nemám tušení, co to je a proč jsou do toho v knize všichni tak šílení. Teda skoro všichni.

Adam Price, otec mladého nadějného lakrosového reprezentanta a manžel funkcionářky v lakrosovém kroužku nebo v něčem takovém, to bere střízlivě. Kluk se vyblbne a manželka se taky něčím zabaví.

Všichni jsou spokojení.

Kromě neznámého muže, který k němu přistoupí při jedné schůzce rodičů mladých lakrosistů a poví mu o ošklivé záležitosti, která mu změní život, náhled na svou rodinu a solidně pokazí už i tak dost nezáživný večer.

Adam ve vteřině stojí na rozcestí a zoufale přemýšlí kam a jak dál. A aby toho nebylo málo, jeho rodinu zasáhne pod vlivem neuvěřitelné pravdy další zlá událost. Již vážná situace se tím povážlivě zhorší.

A Adam začíná chápat, že pokud se neujme role zachránce on sám, není už naděje ani pro něj ani pro jeho život.

A to sám netuší, že i na ten mu chce neznámý mstitel sáhnout.

Knihu Cizinec jsem si vysomrovala na své mamince po velikém doporučení svého neomylného knižního rádce. Hnána zvědavostí jsem se do příběhu pustila s očekáváním chutné a šťavnaté literatury...

Dostala jsem chleba s paštikou. Dobrou, kvalitní, ale když chcete kus masa, tak je to pak těžký.

Příběh celkem dobře odsýpá a Adam je skutečně uvěřitelný bezradný tatík z předměstí, který chce jen ochránit teplo rodinného krbu a večer se sejít se svou rodinou u večere s dušenou zeleninou. Když se náhle postaví neznámému zlu, fandíte mu, aby se to povedlo a přejete si uvěřit jeho přáním a touhám. Aby to dobře dopadlo, aby se všichni zase sešli a aby mu sousedi tolik nelezli na nervy.

Jenže ono to tak jednoduché není a tak se příběh žene vpřed stravitelnou rychlostí a děj nenásilně graduje. Což je sice na jednu stranu dobře, ale náročnější čtenář a milovník akčnějšího děje by nejraději Adamovi při jeho projížďkách po okolních městech přišlápl nohu na plynu.

I tak mohu o Cizinci zodpovědně napsat, že se nejednalo o ztrátu času, ale o relativně příjemnou odpočinkovou četbu, u které se nemuselo ani příliš přemýšlet a vše tak nějak vyplynulo z daných okolností. Na druhou stranu, detektivky čteme proto, abychom se ponořili do světa trochu neskutečného a jiného než ten náš, a příběh smutného táty, který dává dohromady svou rodinu, může mnoho z nás vidět u souseda přes plot.

Záleží na každém, zda mu to stačí nebo zda vyhledává něco víc. Já sama vím, že k panu Cobenovi se zřejmě již nevrátím, snad jen náhodou. A to ještě nějakou šťastnou.

Zkrátka jsem asi zrovna na paštiku neměla chuť. I když jindy je fajn.

Komentáře (2)

kniha Cizinec recenze

katy238
10.10.2016

Aha. Děkuji. Zajímavé.