A zase ta Agatha

recenze

Jestli existuje na světě kniha, která mě snad nikdy nezklame, je to ta od Agathy Christie. Jakákoli. A že jich je. Nejčerstvější přírůstek Knižního klubu původně spatřil světlo světa již v roce 1960 a měl potěšit čtenáře pod vánočním stromečkem. No, je to sice už nějaký ten pátek a já zatím ještě nepodléhám vánoční hysterii, tedy pardon, pohodě, přesto mi Královský rubín udělal nesmírnou radost.

Vážení čtenáři a natěšení amatérští detektivové, před vámi se právě otevírá šest kratších případů, u jejichž řešení nemusíte opustit vyhřátý důlek vašeho křesla, gauče, postele, či posedu, kterému dáváte přednost. Uvařte si kyblík čaje a spolu s Herculem Poirotem a slečnou Marplovou se můžete vrhnout na honbu za rafinovanými a chladnokrevnými vrahy, jež se rozhodli z rozličných příčin sprovodit ze světa nějakého toho svého bližního.

Ať už paní Christie nechala klouzat po papíře pero v rozsahu románově delším či povídkově kratším, téměř vždy se jí to dařilo. A výjimkou nejsou ani tato dílka, v nichž Hercule Poirot zaměstnává své šedé buňky mozkové v pěti ze šesti případů, aby v posledním jednání galantně přenechal místo své všetečné kolegyni, slečně Jane Marplové.

Čeká na vás tak delikátní vyšetřování krádeže Královského rubínu, v němž se zloděj snaží rafinovaně skrýt na staroanglickém sídle v čase vánočním a pro svůj lup si najde vskutku nevšední úkryt. Od rubínu se přesunete k většímu předmětu doličnému a tím je španělská truhla s neobvyklým nákladem, totiž mrtvým panem Claytonem. Poté nám Outsider předvede, že i pod zdánlivě klidnou slupkou se mohou skrývat nečekané vášně a schopnost zabíjet. Čtyřiadvacet černých kosů vám naproti tomu ukáže, že zvyk je železná košile a pokud učiníme něco, co vybočuje z našich zaběhnutých kolejí, může to mít různé vážné příčiny – třeba to, že dotyčná osoba je po smrti. Sen je potom kouzelný pokus o svedení Hercula Poirota na falešnou stopu pomocí tajemného prorockého snu, jenž se bohužel vyplnil smrtí snílka. A záhada úmrtí paní na Greenshawově kratochvíli ani na chvilku nezamotá hlavu slečně Marplové, která ji jen tak mimochodem vyřeší v podstatě u šálku čaje.

Příběhy jsou chytlavé, zajímavé a nikdy jsem neměla pocit, že by v nich něco chybělo, nebo byl děj uspěchaný. Opět se jedná o krásné čtení, které vám zpříjemní čím dál tím delší večery a pošmourná podzimní a zimní odpoledne. Agatha Christie byla geniální autorka a titul královny detektivek si vskutku zasloužila. Královským rubínem si svou pozici u mě jen utvrdila a jednoduše přiznávám, že jsem z tohoto souboru povídek neskutečně nadšená. Nebudu si hrát na zarytého kritika, protože tady není, co bych mohla zkritizovat. Jednoznačně plný počet bodů.

Takže ať už si budete chtít udělat radost sami nebo někomu pod stromeček, bez váhání po téhle Christie v regálech knihkupectví sáhněte. Jen s tím čtením asi nevydržíte až na Vánoce. To prostě nejde!

Komentáře (0)