A hory odpověděly

recenze

A hory odpověděly (2013) / knižní moora

Hlavním námětem knih od amerického spisovatele s afghánským původem Khaleda Hosseiniho, jsou rodinné vztahy. I ve svém třetím románu, který byl na český trh uveden v roce 2013, zůstává věrný svému ústřednímu témat. „A hory odpověděly“ nás zavede na Blízký východ do Evropy i Ameriky, a dá nám prožít životní osudy dvou sourozenců, kteří jsou jako děti rozděleni.

Abdulláh a Parí žijí v malé vesnici poblíž Kábulu se svým otcem a nevlastní matkou Parwanou. Když jsou Parí tři roky, prodá ji otec do bezdětné, dobře situované kábulské rodiny Wahdatiových. Ztráta milované sestřičky, ke které Abdulláh chová hluboké, částečně otcovské city, mu způsobí celoživotní bolest.

Osudy sourozenců jsou sice hlavním námětem, ale na jejich pozadí rozehrává Hosseini mnohem více příběhů. Postupně nechává promlouvat většinu důležitých postav, díky čemuž ale v konečném důsledku neposkytuje žádný záporný charakter. Všechny postavy představuje v kontextu jejich důležitých životních momentů, ve kterých povětšinou pochybili. Přes to se mu daří vyvolávat ve čtenáři pocit sounáležitosti a pochopení, místo nesympatie či pohrdání.

Možná i právě proto chybí knize dynamika a po pár kapitolách začíná příběh líně plynout. Nic na situaci nemění ani střídání vypravěčů. Jejich sdělení jsou někdy až moc rozvláčná a z celkového pohledu rozhodně nejsou všechna podstatná. „A hory odpověděly“ díky tomu působí jako slepenec nesourodých dílků. Čtenář si pak klade otázku, jestli se autor nenechal příliš strhnout obrovským množstvím nápadů, aniž by důkladně propracoval alespoň jeden z nich.

Na druhou stranu stojí za zvážení, zda právě ona rozvláčnost a trpkost s absencí výrazných kladných či záporných charakterů, nedělá z Hosseiniho díla to, čím je. Možná právě v tomto se odráží autorův afghánský původ a příběh nám podává nezvyklou, východní formou, která je od západních hlubokých romancí nebo dramatických osudů prostě jen méně černá nebo bílá.