409 SLOV O PRÓZE Michaela Kalivodová: Dokud jsme mladí, Nakladatelství Petr Štengl, Praha 2019

recenze

Dokud jsme mladí (2020) / KajaVolfikova
409 SLOV O PRÓZE Michaela Kalivodová: Dokud jsme mladí, Nakladatelství Petr Štengl, Praha 2019
409 SLOV O PRÓZE
Michaela Kalivodová: Dokud jsme
mladí, Nakladatelství Petr Štengl,
Praha 2019

Pavel Janoušek (Tvar, 10/2020)
Ve škole se učíme, že poezie pojmenovává sta¬vy mysli, zatímco epika děje. Epiku pak větši¬nou chápeme jako synonymum pro prózu -a to i přes to, že prokazatelně existují rovněž prózy, které spiše než rozvité děje, směřující odněkud někam, vyjadřují především pocity, nálady a emoce. Patří k nim i přítomná kniha Michaely Kalivodové, pojatá jako reflexe drob¬ných dílčích mezilidských situací tak, jak je prá¬vě teda tady vnímá široká škála mladých a ješté mladších lidí - od dětí až po ty, kteří hledají své místo mezi dospělými, případné se vyrovnávají s komplikovanosti partnerských a manželských vztahů.
Příkladem za všechny může být okamžik na šestnáct řádků, béhem něhož se dcera marné pokouší vzdorovat své dominantní matce, pří-padně působivé čtrnáctiřádkové zpřítomnění atmosféry v kostele během pohřbu milované ženy a mámy. Anebo dvacet řádků, na nichž se láska dvou mladých lidí, kteří k sobě mají tak blízko a současné hodné daleko, promění v rov hodnutí nechat si na kotník vytetovat cosi, co je navždy propojí - a zatímco ji to přivede do eufo¬rie, jej toto trvalé označkování traumatizuje...
Takových zdánlivé svébytných momentek jev autorčině prozaickém kaleidoskopu nesčísl¬né: každá z nich tu je sama za sebe - a všechny jsou přitom vzájemně motivicky propojeny tak, aby společně vytvářely narativní řadu: z evo¬kace fragmentů událostí a neudálostí přerostly ve skoroptíbéh. Jakkoli totiž autorčin „pocito¬hled" zdánlivě náhodné přeskakuje od jedné postavy k druhé, jakkoli zpočátku vedle sebe bez jakéhokoli temporálního či kontextového od¬lišení klade drobné příhody, maléry, radosti a smutky postav z různých generací, laskavý čtenář si postupné začne uvědomovat kauzální

a časové souřadnice, jež předváděné parciální epizody propojují do celistvějšího zpodobení konkrétních lidských osudů. Autorčiným cílem je totiž vtáhnout své čtenáře do literární hry, během níž budou postupné rozkrývat skryté vztahy mezi nadhozenými motivy, jmény a udá¬lostmi, jakož i jejich posloupnost. Postupně si tak začnou uvědomovat, že na pozadí zdánlivé svébytných a mnohdy i banálních situací před nimi vyvstává podstatnější zpráva o životaběhu několika kamarádek a jejich rodin.
Recepce takto rafinovaně vymyšlené nara¬tivní konstrukce stojí ovšem na tom, zda adre¬sáti autorčinu výzvu ke hře přijmou. Tedy zda je defilé dílčích momentek zaujme natolik, aby se do knihy začetli a počali se postupně bavit také jejich usouvztažňováním.
Výsledkem Kalivodové snažení není zá-zrak, nicméně rád konstatuji, že dala svému záměru poměrně zajímavý a čtivý literární tvar, určený ovšem spíše čtenářkám. Širšímu čte-nářskému ohlasu její knihy by ale napomohlo, kdyby méla působivější vizuální podobu, nebo alespoň méně pitomé kresby na obálce. ■

Komentáře (0)

kniha Dokud jsme mladí recenze