VanillaSky profil

☰ menu
VanillaSky

Sowajazz

1975 · žena · Žilinský kraj (SK) · statistiky

Aktivní: 17.04.2024 19:40 (poprvé 29.07.2015)
Body:32
Palce za komentáře: 0 · 0 ostatním
Hodnocení v bazaru: 0/0

Nové knihy v seznamech

Kacíři Duny
Kacíři Duny
Frank Herbert
Božský imperátor Duny
Božský imperátor Duny
Frank Herbert
Děti Duny
Děti Duny
Frank Herbert
Spasitel Duny
Spasitel Duny
Frank Herbert

Kdo jsem

VanillaSky
VanillaSky

FINGAL

Yuanfen... tajomná sila, ktorá spôsobí, že dva životy sa pretnú.

Od začiatku po koniec. Od narodenia k smrti. Panta Rei. Si dieťa
vesmíru, si jeho plod. Aj on sa mení. Zmršťuje sa, rozpína, rodí
sa a zaniká. V ňom modrá planéta je iba jedna z mnohých epizód.
Ten špľachot vesiel sú tvoje spomienky, tvoje zadosťučinenie.
Nie je to príjemné?
Je.
Tu strach nemá zmysel. Iba fantázia, poézia a umenie chápať. Usmej
sa, človeče, veľmi ti to svedčí. Tvoj úsmev je vesmír, tvoj
úsmev je láska, je dobro, je pochopenie, je poznanie. O to poznanie
šlo celý čas tvojho bytia, aj keď prichádza úplne nakoniec.
Ale, napokon, ani to nie je dôležité.
Nič, nikdy, nikto, nikde. Načo.
Usmej sa človeče. To je všetko.
Možno iba –
Poďakuj. Marián Geišberg+UMK -Piate Ročné Obdobie

I když se vydáte po vlastních stopách, sami sebe nenajdete.

Zamknem dvere na dva západy a stanem sa majiteľom ticha. V ňom sa rodia sny a nápady. Napadlo mi: Počúvajte po zotmení, ako večer dýcha.

Nie som nič.
Nikdy nič nebudem.
Nemôžem chcieť byť niečím. A tak v sebe nosím všetky sny sveta.
Fernando Pessoa

Najkrajšie na čítaní knihy je tíško sa tešiť na ďalšiu, a robiť si večné plány.

Samotár na pustom ostrove kde rozprávajú knihy...„

Je jedna černá věž, kde žije divá zvěř. V té věži není oken ani dveří. Nikdo nemůže dovnitř ani ven. Na vrcholu je klec, jejíž mřížoví je z kostí. Z té klece hledí ke slunci uvězněný duch. Tou věží je mé tělo, klecí je má lebka, ten duch, co si pro útěchu prozpěvuje, jsem já.“ Jeanette Winterson

Som iný – premenlivý ako apríl, nestály, nevšedný, nekompletný… Ale som
sám sebou. „Dnes túžim pár hodín byť bláznom, chcem v svojom bláznení
byť kráľom, bláznom, pozbavený všetkých starostí a v trápení byť sám bez
hostí.“ (Vidiek)

V četbě je cosi iracionálního. Člověk okamžitě uhodne, jestli se mu to bude líbit, nebo ne, ještě dřív, než si knihu přečte. Očichá ji, ohmatá, říká si, jestli stojí za to trávit v její společnosti čas. Je to neviditelná alchymie znaků na stránce, které se nám vtisknou do mozku. Kniha je živoucí bytost.

Všude, kam pohlédnu jsou hory. Tisíce míst, která neprojdu...a přesto vím, co bych tam cítil.
J. Žila

Budeme shromažďovat obrazy a obrazy obrazů až do posledního, který jebílý a na němž se budeme shodovat. (Edmond Jabés - Yukelova kniha)