Zpráva o organizovaném násilí přehled

18.09.2021

Tato kniha je nesmírně důležitá. Opravdových stalinistů už mnoho nepotkáte, ale kdekdo Vám bude tvrdit: Ono to zase tak špatný nebylo, ty padesátý léta byly teda hnusný, ale potom to přece povolilo, a za Husáka se žilo vobyčejnýmu člověku docela dobře... Případně se dozvíte něco o úspěchu socialistické výstavby, kdy se za dvacet let toho vybudovalo několikařádově víc, než od Listopadu doteď. A že si nevážíme práce našich rodičů a obětí našich osvoboditelů.

Inu, ono je něco za něco. A poválečná výstavba na západě byla v roce 1990 přece jen někde úplně jinde než reálně socialistické Československo, a nepotřebovala k tomu nic z toho všeho, co je popsáno v této knize. Je to obžaloba, ale nejen režimu, ale všech, kdo se na něm podíleli. Právě díky této knize se vrátila jména jako Doubek, Prchal, Kohoutek, Sommer, Pytlík, Grebeníček a další, kteří komunistický teror realizovali na nejnižší úrovni, vlastníma rukama a s chutí. A nejen to -- i vrazi posledních obětí komunismu, Jaromíra Šavrdy a Pavla Wonky. Je důležité si připomenout, že to nebyla anonymní masa.

19.12.2020

Zajímavá knížka. I tahle pochází z pera Karla Kaplana (tento historik, byť občas označován jako komunistický, se čte opravdu dobře), literárně upravil Vilém Hejl. Tolik informací o Táborech nucených prací, o trestech pro odsouzené politické vězně, třídní nepřítele či "reakci", ale také pro katolíky, inteligenci a židy, jde z toho trochu hlava kolem. Byla to poslední knížka, kterou jsem v rámci přípravy na olympiádu přečetla. Tohle téma je nosné a je určitě důležité o komunistických zločinech neustále mluvit, protože všechno je možné i dneska... Ale už toho násilí, toho zvěrstva bylo moc. Snad bude příští knížka trochu veselejším čtivem...