Srdce ztraceného přehled

Tahle jednohubka ze světa Východního Ardu je prostě skvělá. Moc krásný návrat, ve kterém Williams ukazuje, že je mistrem řemesla. Válka z první trilogie sice podle všeobecného náhledu skončila, ale je to opravdu konec ?
Na poměrně málo stránkách skvěle drží tempo, ale zároveň předkládá příběh o více vrstvách a vícero poselstvích. Opravdu nutí čtenáře zamyslet se nad důvody konfliktu. Nad tím, proč nemusí být vše takové, jak se zdá. Velkou roli hraje naprostá kulturní odlišnost znesvářených stran a totální neschopnost pochopit myšlení a motivace protistrany. Velkým plusem je znalost světa a postav z předchozí série. Tedy ne, že by jich bylo moc, ale Isgrimnura mám opravdu rád. Je na něm skvěle vidět, jak i velkého vůdce trápí pochybnosti a strasti. Krásně zpracovaná postava a rozhodně ne jediná taková.
Za prakticky osamocenou věc, kterou mohu alespoň trochu vytknout považuji dějovou linku Porta, která působí ke konci mírně odbytě, nekompletně a vedoucí trochu nikam. Uvidím, jestli se k této postavě v následné sérii autor vrátil. Pokud tohle mělo být jen letmé seznámení tak fajn, ale nepokračovat s touhle postavou by byla škoda.
V Srdci ztraceného daleko více nahlédneme na stranu, která v předchozím průběhu představovala antagonisty a zjistíme, že konflikt není zdaleka tak černobílý, jak by se mohl zdát ve Vzpomínce, Žalu a Trnu. Asi se touto knihou dá s Tadem Williamsem i začít, ale já bych to nedoporučil. Každopádně navnadila na Posledního krále Východního Ardu a bylo to po nějaké době opět kniha, od které jsem se těžko odtrhával.