Volání Bludiček přehled

Co musím v prvé řadě opravdu vypíchnout na této knize, je její grafické zpracování. To je naprosto úžasné. Ilustrace jsou nádherné, a provedení textu formou deníku, je také skvěle zpracované.

Základní příběh Daniela - alkoholika, který se po jistých karambolech dobrovolně vydává do léčebny v Bludném Brodu, se mi líbil moc.

Jak je kniha psaná již zmíněnou deníkovou formou, tak zápisky byly stručné a věcné, a pro mě i dost zajímavé. Vidět svět očima závislého člověka je hodně zvláštní, jeho okolí ho většinou nechápe, není mu jasné proč přece jen tak nepřestane pít....někdy jsou ovšem ti vnitřní démoni tak přesvědčiví, že alkohol (či jiné látky) jsou nejspíš jediná cesta, jak je trošku oslabit a dokázat s nimi žít.

Přišlo mi, že se autor možná potřeboval sám poprat s něčím v sobě, jen jakmile se příběh překlopil do té roviny snové a plné mýtů a legend, tak já se bohužel upřímně ztratila :-(

A je to za mě hrozná škoda. Spousta věcí bylo jen tak naťuknutých, stále jsme kroužili kolem Danielovy Bludičky, ale vlastně jsme pořád tápali, kde se vzala, kdo to je a proč ovlivnila Daniela až takovým způsobem. A to stejné vlastně platí i pro ony tajemné červené dveře.

Z mého pohledu bylo v knize i spousta symboliky, tedy já to tak alespoň vnímala, ovšem netuším, jestli to tak opravdu bylo zamýšleno či nikoliv :-)

Celkový pohled na knihu mám lehce nadprůměrný, určitě bych ji doporučila čtenářům, kteří mají rádi spíše takové mýticky laděné příběhy a 100% všem, kteří milují grafické romány :-)