Utopie v Leninově zahradě: Československá komuna Interhelpo přehled
Lukáš Onderčanin
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519681/bmid_utopie-v-leninove-zahrade-ceskoslov-LYf-519681.jpg
5
37
37
Není to žádná fata morgána – před očima se jim skutečně objevují obrysy vysněného ráje. Daleko za sebou nechávají československou bídu a vyrážejí za voláním svého srdce: do Sovětského svazu. Tři sta Slováků a Čechů nastoupilo 29. března 1925 v Žilině do vlaku, aby se vydali na dlouhou dobrodružnou cestu do střední Asie. Byl mezi nimi i Amerikou zklamaný Štefan Dubček s manželkou a čtyřletým synem Alexandrem. Co je vyhnalo tak daleko? Především víra, že v Sovětském svazu zažijí to, co doma neznali – úctu k dělníkům a dostatek práce. V průběhu příštích sedmi let odešlo do dnešního Biškeku více než tisíc lidí z Československa a stvořili družstvo Interhelpo. Slovenský novinář Lukáš Onderčanin ve své historické reportáži Utopie v Leninově zahradě sleduje příběh československého družstva, které vzniklo v dalekém Kyrgyzstánu, aby pomohlo budovat Sovětský svaz. Ze střípků mnoha lidských osudů skládá poutavou mozaiku celé existence československé komuny pod štíty Ťan-šanu, která mezi lety 1925 a 1945 zažila těžké začátky, období rozkvětu, menší a větší vzpoury a nakonec definitivní rozpad. Je to kniha nejen o síle agitace, ale i skutečné moci nezničitelných snů.... celý text
Literatura faktu Literatura slovenská Historické romány
Vydáno: 2023 , AbsyntOriginální název:
Utópia v Leninovej záhrade, 2021
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Utopie v Leninově zahradě: Československá komuna Interhelpo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Dozvěděla jsem se zase něco nového o českých exulantech. Co se někomu zdá jako dokonalý ráj, je pro jiného peklo. Je to určitě podnětný text, kterému ale chybí dějovost, napětí, prostě to, co vás nutí knihu otevírat, to, kvůli čemu se na ni těšíte. Do četby téhle knihy jsem se musela nutit, ale nelituju toho času, který jsem nad ní strávila, protože jsem se dozvěděla spousty nových informací.
Kniha, při jejímž čtení mě znovu a znovu ohromovala děsivá síla komunistické myšlenky, která v daném čase přiměla obrovské množství lidí vsadit vše na jednu kartu. Myšlenky, která do Sovětského svazu přivedla velké množství kapitálu a rukou ochotných pracovat na hranici sebeobětování. Skvěle zpracovaná reportáž, která i přes odstup jednoho století skvěle zprostředkovává fascinující příběh zrodu a zániku jednoho komunistického mikrosvěta.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Utopie v Leninově zahradě: Československá komuna Interhelpo v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 49x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 4x |
| v Mé knihovně | 36x |
| v Chystám se číst | 55x |
| v Chci si koupit | 35x |
| v dalších seznamech | 3x |
(SPOILER) Kniha podle anotace více slibovala než nakonec poskytla. Zvláště, když jsem si hned poté přečetl knihu českého autora Jaromíra Marka Interhelpo.
Celou historii komunistického šílenství s vysláním dobrovolníků pomáhat „budovat komunismus“ popisuje v počátcích autor ještě celkem dobře, s dostatkem odvolávek na dobové dokumenty i uvedením názorů stoupenců i odpůrců celého projektu. Včetně popisu některých (dosti pochybných) komunistických individuí, které se v tom angažovaly.
Mnohem horší je to při líčení historie už v zemi zaslíbené. Málo dokumentů? I dnes nějaký strach či nechuť autora se zabývat těmi nejhoršími stránkami celé historie? Proč to pak sepisoval?
Zcela totiž chybí informace, jak družstvo mohlo hospodařit ve stále více se utahujícím „sovětském“ hospodářském systému (dodavatelsko-odběratelské vztahy, politický nátlak na personální obsazení funkcí atd.), místo toho je zde jen jakýsi výčet „úspěchů“ družstva – skoro jako do Rudého práva. O politickém stalinistickém teroru je první zmínka na str.385 a nějaké další nformace o Velkém teroru jsou snad ve dvou následujících kapitolách, na celkem asi 20 stránkách z více než 400. Přesto, že tato „epizoda“ zabírá vlastně polovinu celé doby existence experimentu, a doplatilo na ni svými životy několik set Čechů a Slováků, žijících v SSSR, včetně mnohých českých a slovenských nadšených budovatelé komunismu. V tom je kniha Jaromíra Marka na stejné téma nejen mnohem zajímavější, ale hlavně objektivnější a kompletnější. To, co Onderčanin pomíjí, možná zamlčuje, je u Marka celkem slušně popsáno.