Trujkunt přehled

11.03.2025

Jsem na tom úplně stejně jako uživatel "sakro", takže se už nebudu moc rozepisovat, protože by to bylo jako přes kopírák. Jsem moc ráda, že jsem tvorbu Petra Sagitariuse nedávno objevila, ty knihy se čtou samy a hlavně jsou z "tu stela". První čtyři knihy půjčené v knihovně a další tři zakoupené tady v Bazaru..., a oba z manželem čteme až se z nás kouří... :-D Nebojím se říct, že tyto detektivky směle konkurují Dánovkám.

10.03.2025

Sypu si popel na hlavu. Ačkoliv jsem moravskoslezský patriot a milovník Těšínských Beskyd, existence Petra Sagitaria mi byla donedávna zcela utajena, přestože jeho první kniha vyšla už v roce 2019. Možná se ptáte, proč spojuji spisovatele právě s tou částí Beskyd na trojmezí ČR, Slovenska a Polska. Odpověď je prostá. Protože z tohoto kraje pochází, má k němu blízký vztah, důvěrně jej zná a proto tyto lokace využívá ve svých knihách. A mimo skvělého umění vystavění a vyeskalování děje právě realita prostředí dělá tyto kriminálky lepší a uvěřitelnější. Pan Sagitarius prostě užívá konkrétní místa, konkrétní ulice, reálné domy, obchody, hotely a restaurace. Pokud ta místa někdy navštívíte, můžete si říct, že právě tady se ta která scéna odehrála a bude vám jedno, že ten příběh byl pouhá fikce. Zvlášť když byl podpořen nejen místy, ale i reálnými příběhy, které se v minulosti na těch místech skutečně udály a byly jen lehce poupraveny pro potřeby autora.
Knih vyšlo již sedm, každá z nich obsahuje jeden až tři příběhy. Já jsem se rozhodl číst je pěkně popořadě a dobře jsem udělal. Přestože jde o samostatné kriminální případy, přece jen každý obsahuje někdy drobné, jindy podstatnější odkazy na příběhy předešlé. Bez jejich znalostí bych se sice obešel, ale určitě by se mi děj chápal hůř. První z knih je právě Trujkunt obsahující příběhy tři. Poznáme v nich Romana Sarana, drsného, spravedlivého, ale i zranitelného vyšetřovatele, který žije svou prací, ale neví ještě úplně přesně, co se svým dalším životem. Ale mimo něj i další kriminalisty a techniky z ostravské mordparty. Co je však příběhům společné, je místo, a to je právě to trojmezí u Jablunkova.
Každopádně jsou to jedny z nejlepších knih, v současnosti oblíbeného žánru krimi, které se mi dostaly do rukou. Mám už poctivě nachystány všechny doposud vydané a těším se na ně. Vřele doporučuji.