Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění přehled
V knize Teorie nevzdělanosti, jejíž aktuálnost a také brilantnost se setkala s velkou odezvou hned po vydání v roce 2006, autor systematicky dovozuje, že mnohé z toho, co se propaguje pod názvem „společnost vědění“, jsou jen rétorické fráze. Ve skutečnosti nejde o ideu vzdělání a vědění, ale o silné politické a ekonomické zájmy. Čím víc se přísahá na hodnotu vědění, tím rychleji ztrácí vědění a vzdělání hodnotu, a jak uzavírá autor, „kapitalizace ducha“ ústí v nevzdělanost. Rakouský filozof, esejista a publicista, profesor vídeňské univerzity Konrad Paul Liessmann (1953) byl v Rakousku v lednu 2007 vyznamenán titulem „Vědec roku 2006“.... celý text
Originální název: Theorie der Unbildung. Die Irrtümer der Wissensgesellschaft, 2006
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 22 komentářůSouvisející novinky - Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 220x |
| ve Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 28x |
| v Mé knihovně | 60x |
| v Chystám se číst | 169x |
| v Chci si koupit | 33x |
| v dalších seznamech | 11x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Konrad Paul Liessmann také napsal(a)
| 2008 | Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění |
| 1994 | O myšlení: Úvod do filosofie |
| 2015 | Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti: Polemický spis |
| 2013 | Filosofie zakázaného vědění: Friedrich Nietzsche a černé stránky myšlení |
| 2012 | Univerzum věcí: K estetice každodennosti |

85 %
Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění
Akademikem a akademicky psaný text popisující akademickou anarchii a akademické nesvobody dnešního "moderního" vysokého školství v jehož rámci je nejsprávnější barva šedá, neboť potenciál uchazečů kompenzuje absolutistické a nesebekritcké myšlení většiny akademiků publikujících své výstupy převážně na základě hierarchicky strukturované a vedené "spolupráce" a to zcela bez ohledu na faktické kvality a aktivity většiny z autorů prací.
V rámci náročnějšího textu lze mj. najít i pár frází či "citátů" přímo popisujících současný stav nemalé části "vzdělávacích institucí".
Např. "Vždy, když se dnes mluví o vědění, jde vždy o něco jiného než o pochopení"
Či: "Ať už bude (zkrácené) studium vypadat jakkoliv, nárokům na vědeckost a schopnost kritického myšlení nebude moci dostát. ... V základním studiu poklesne vědecká úroveň, počet absolventů vysokých škol naopak stoupne, pro zájemce o vědu nebo opravdu dobré vzdělání se studium prodraží a prodlouží...