O knize Tátovy historky aneb Můžeš prosím vykoupat děti?

Koupání dětí je nesmírně složitý obor lidské činnosti, a to nejen z důvodu, že mu předchází tisíceré přemlouvání dětí, aby šly do koupelny. Především je to sofistikovaný proces svázaný přísnými pravidly, jak se Ostrovský dozvídá od své milé paní. Dětem se například nesmějí namáčet uši a oči do vody, je nutné používat speciální šampony, které sice nepění, ale jsou bio, různé části těla je nutné omývat různě teplou vodou. Ostrovský běduje, proč neexistuje služba, jež by takové problémy tátů řešila. Ale ona existuje! Číslo na ni objeví ve starém telefonním seznamu, který děti, Ela a Tomík, našly na půdě. Díky tomu začnou do domu Ostrovských docházet dva odborníci na koupání dětí. Pan Mydlinka je akademik, zná všechna pravidla správného koupání a s vědeckou důsledností je dodržuje. Pan Koupátko v koupelně vždycky hrozně nacáká, zapojuje zjevně nebezpečné techniky a jednou se skoro utopí. Ostrovský už nemusí děti ke koupání přemlouvat, naopak, koupelna se stává dějištěm legračních situací a místem vyprávění pábitelských historek. Pomohla by vám taková služba? Klíčové je znát to správné telefonní číslo. Chcete ho?... celý text