Tajemství DNA přehled
Působivé vyprávění o událostech, které vedly k objevu struktury DNA v roce l953. Přestože od Watsonova a Crickova objevu struktury DNA v roce 1953 uplynulo již mnoho let, neztrácí tato kniha nic na své jedinečnosti. Obsahuje výčet událostí, které vedly k rozluštění struktury DNA, základního genetického materiálu, což byla ve 20. století jedna z největších událostí ve vědeckém světě. Pro laické čtenáře se tak otevírá nový svět. Autor mimořádně živým a přitažlivým způsobem vypráví nejen o vědě, ale i o poválečné atmosféře v Anglii a o životě na cambridžských kolejích. Kniha je velmi čtivá, nejnapínavější jsou zejména poslední kapitoly, ve kterých je velmi živě popsáno zrození nové myšlenky. Stále stoupající napětí dovede čtenáře až ke konečnému vyvrcholení. To umožňuje každému "spoluprožít" s badatelem jeho boje, pochyby i konečný triumf. ... celý text
Originální název: The double helix: A personal account of the discovery of the structure of DNA, 2003
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tajemství DNA. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 4 komentářůSouvisející novinky - Tajemství DNA (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tajemství DNA v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 28x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 2x |
| v Mé knihovně | 10x |
| v Chystám se číst | 30x |
| v Chci si koupit | 7x |
| v dalších seznamech | 2x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
86 %
70 %
95 %
80 %
90 %
100 %
80 %
95 %
100 %
74 %
97 %
86 %
James D. Watson také napsal(a)
| 2005 |  Tajemství DNA |
| 2004 |  Geny, ženy a Gamow |
| 1988 |  Rekombinantní DNA |
| 1982 | Molekulární biologie genu |
Četla jsem už před mnoha lety, a to i v originále. Byla to jedna z prvních knih, co jsem v angličtině přečetla – napsaná je velice čtivě.
Watson s Crickem byli bezesporu velmi schopní badatelé, ale někdy člověk potřebuje tu správnou inspiraci – a tu by možná vůbec nezískali bez Rosalind Franklinové, z které neustále tahali "rozumy". Měla jsem celou dobu pocit, že se ti dva na to, že se stali nositeli Nobelovy ceny, dost poflakovali, zatímco Rosalind dřela dnem i nocí v laboratoři. A paradoxně ona jediná z širokého okruhu spolupracovníků oceněna nebyla. Sám Watson ve své knize přiznává, že mu to po letech přišlo líto, už kvůli tomu, že Rosalind předčasně zemřela na rakovinu.
V tomto je uvedený příběh velmi aktuální – na ženy ve vědě se mnohdy kladou vyšší nároky než na muže, ale "smetanu" dost často slíznou jejich mužští kolegové či nadřízení. A to si u toho dotyčné občas zničí zdraví nebo předčasně zemřou (viz např. https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/aktuality/Jak-skloubit-vedu-a-rodinu-ptala-se-konference-Women-in-Science/). Takže bohužel, ani mezi vědci spravedlnost a jiné vznešené hodnoty nehledejte.