Koupit Ekniha zdarma Antikvariát

Povolání žurnalisty přivedlo Karla Poláčka k pravidelné práci na referátech ze soudní síně, a tak se soudničky staly nejfrekventovanějším žánrem Poláčkovy publicistiky. Tento výbor, vydaný v rámci edice Spisy Karla Poláčka, je chronologicky uspořádaným výběrem prací, které ve 20. a 30. letech otiskoval v Lidových novinách, Tribuně, Českém slově, Telegrafu, Literárních novinách a Světozoru. K vydání připravila a ediční poznámku napsala Zina Trochová.... celý text

Fejetony, eseje Literatura česká Žurnalistika, publicistika

Vydáno: 1999 , Nakladatelství Franze Kafky
více info...

03.04.2025

uxor

Moc se bojím zubaře a už vím, proč se Čekárna jmenuje Čekárna, není úniku a ach jo, bude to bolet....

Kdyby tak pan Poláček věděl, jak mi pomohl v těžkých chvílích, moc bych si přála mu osobně poděkovat za společnost při četných návštěvách neoblíbeného mista.

Za kultivovanou a krásnou češtinu.
Za laskavost k hříšníkům.
Za pohlazení humorem.
Za nahlédnutí do tehdejších soudních síní.

Poslední soudničku v knize Osudy jednoho smokingu z 5.3.1939 už jsem dočetla v klidu doma.

A zjistila jsem, že opravdu úplně poslední soudničkou je velmi vtipný text s podmíněným trestem, uveřejněný v Lidových novinách 15.3.1939 s názvem Budou pět let sedět doma.
Ale málokdo si v onen tragický den příběh přečetl, obyvatelé republiky měli jiné starosti.

I když se Karel Poláček nechal po návratu z 1.sv. války odepsat z Židovské obce, Norimberské zákony byly neúprosné.
Plným Židem je ten, kdo pochází alespoň ze tří židovských prarodičů.
Karel Poláček musel skončit v Lidových novinách a stáhnout se z veřejného života.
Posledním a velmi smutným dopisem vydavateli je potvrzení o finančním vyrovnání s LN ze srpna 1939 a končí:
"S dokonalou úctou, Karel Poláček."

"S dokonalou úctou, pane Poláčku..."