Sonáta pro rezavou harfu přehled
Kamil Princ

Sbírka veršů mladého autora hlásícího se k odkazu českých i světových dekadentů.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sonáta pro rezavou harfu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)


Tato sbírka básní se povedla, velmi mile mě překvapila.
Básně jsou pochmurné, depresivní. Je v nich i beznadějnost, ale jsou velmi pěkné.
Tento styl poezie se mi líbí.
Po delším čase jsem si čtení a poezii v mém letním chaosu dokonale vychutnala, krásně jsem si početla a tak děkuji DK za knihu zdarma ke stažení. Také děkuji n.ezn.amy, který i tuto sbírku básní přesně vystihl ve svém moc pěkném komentáři a díky jemu jsem knihu objevila.
Určitě se k tomuto čtení ještě vrátím.


Nejsem veliký příznivec poezie, ale tahle sbírka básní mě naprosto dostala. Nádherné dekadentní, smutné až depresivní básně, ze kterých ale občas vysvitne určitá naděje. Alkohol, smrt, vraždy, zoufalství, deprese na vás dýchnou z těchto básní a způsobí vám mrazení až do morku kostí.
Lihová vílo, rci, v který směr mám se dát,
bych našel zdravý jed, chaos, v němž vládne řád,
sladkou sůl, bílou tmu, mrzuté šašky?
- Najdeš to v absinthu! Tam na dně flašky
Moc se mi líbila tato báseň L´heure verte, ale hlavně báseň Havran, která je tak krásně temná a celého vás zahalí černotou a bledou září měsíce. Ale i ostatní básně jsou velice působivé a za nočních večerů, kdy je slyšet déšť a silný vítr, mají skutečně silnou moc.
Související novinky (1)
Noc na Karlštejně, Skřítkové, Gigul a celkem 22 nově přidaných eknih zdarma
19.04.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sonáta pro rezavou harfu v seznamech
v Přečtených | 21x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Mé knihovně | 4x |
v Chystám se číst | 9x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
2013 | ![]() |
2009 | ![]() |
2010 | ![]() |
2010 | ![]() |
2012 | ![]() |
GOTH
Znám bledou slečnu, jíž duši rve gothika;
srdce jí krvácí, slzy však polyká.
Tváře má křídové a šaty dočerna,
slunci je s měsícem po nocích nevěrná.
Má šrámy na duši a piercing na těle,
deprese jsou její jediní přátelé
a její voňavka páchne snad krchovem.
Namísto bonbónů cucá rtuť s olovem.
Zavře se v pokoji, s nikým se nebaví,
a její polibek pálí, je žíravý.
Jak černý netopýr má tmavé kadeře
a stíny z nočních můr jí klepou na dveře…
Mazlí se s žiletkou v mase a vazivu
— to aby zjistila, jestli je naživu…
Nechápe celý svět, cítí se zakletě
a já ji miluji nadevše na světě!
KVĚTY PEKLA
Znám v trní narozené květy pekla,
jsou jedovaté, škaredé jak pýr.
Kdybys je zřela, asi by ses lekla,
je opyluje pouze netopýr!
Ty květy rostou jenom z krve lidské,
žiletky mají místo okvětí
a na světlo jsou prudce alergické,
tak rostou ve tmě, skryty pod smetí.
Leč kdyby sis je natrhat předc chtěla,
jdi tam, kde je den nocí a noc dnem,
běž v pustinu, kde kost se místy bělá.
— Ty strašné květy rostou v srdci mém…
SUDIČKY
Co robě morosní, mdlé, lethargické, bledé,
jsem dřímal v kolébce, jež červotoče tají.
Tři charé sudičky zde — osud se mi přede.
Co život přinese? Co do vínku mi dají?
Ta první sudička — jíž Baba Jaga s kotem
a černým havranem — mi věští padoucnici!
Ta druhá pod kápí (juž polévá mne potem)
mor a dnu zvěstuje! To vděčím Polednici!
A třetí babice — to sama Zubatá je —
dí: „Budeš vlkodlak!“ Dar lykantropie!
Já velkou radost mám a osud svůj teď znaje,
jim pěkně děkuji. Hoj! To se požije!
Ta trojka nesvatá, když moji vděčnost vidí,
řve: „Nechť jsi básníkem —
tím nejbídnějším z lidí!“