Smutek Belgie přehled
Monumentální román Smutek Belgie (Het verdriet van België, 1983) představuje široké panoptikum osudů jedné rodiny ze západovlámského městečka od doby Hitlerova nástupu k moci až do konce druhé světové války. Toto stěžejní dílo nizozemsky psané literatury se dá číst v mnoha rovinách: jako autobiografický bildungsroman, jako příběh vlámského národního obrození vedoucího ke kolaboraci s německými okupanty, jako román o psaní románu, jako metatextové dílo propojující odkazy na klasickou světovou tvorbu i jako román psychologický, ilustrující nejen nefunkční mezilidské vztahy, ale také rozklad celé společnosti. V neposlední řadě ho lze vnímat jako román válečný, byť na válku nenahlíží prostřednictvím dramatických zvratů z bojišť, nýbrž skrze obyčejné životy lidí, jejichž malost autor pitvá nemilosrdně ostrým nožem.... celý text
Originální název: Het verdriet van België, 1983
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Smutek Belgie. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 4 komentářůSouvisející novinky - Smutek Belgie (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Smutek Belgie v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 14x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Mé knihovně | 11x |
| v Chystám se číst | 32x |
| v Chci si koupit | 6x |
| v dalších seznamech | 1x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) belgická literatura psychologické romány Flandry, VlámskoHugo Claus také napsal(a)
| 1974 | Pět belgických novel |
| 2005 | Fámy |
| 2023 | Smutek Belgie |
| 1983 | Úžas |

88 %
67 %


S pauzami jsem od léta četl a nyní konečně dočetl téměř tisícistránkový román Smutek Belgie (1983), opus magnum Huga Clause (1929–2008), belgického spisovatele píšícího nizozemsky. Jak píše v doslovu překladatelka, román "představuje široké panoptikum osudů rodiny Seynaeveových ze západovlámského městečka Walle od doby Hitlerova nástupu k moci až do prvních poválečných let. Toto stěžejní dílo nizozemsky psané literatury se dá číst v mnoha rovinách: jako autobiografický bildungsroman, jako příběh vlámského národního obrození vedoucího ke kolaboraci s německými okupanty, jako román o psaní románu, jako metatextové dílo propojující odkazy na klasickou světovou tvorbu i jako román psychologický, ilustrující nejen nefunkční mezilidské vztahy, ale také rozklad celé společnosti. V neposlední řadě ho lze vnímat jako román válečný, byť na válku nenahlíží prostřednictvím dramatických zvratů z bojišť, nýbrž skrze obyčejné životy lidí, jejichž malost autor pitvá nemilosrdně ostrým nožem."
Hlavní hrdina Louis Seynaeve navštěvuje klášterní internátní školu a pak gymnázium, propadá četbě i svým fantaziím, píše, protože se chce stát spisovatelem, a objevuje svoji sexualitu. Jeho otec je majitelem tiskárny. Louisovi chybí více mateřské lásky. V první části je zachyceno prostředí klášterní školy, v druhé pak propadání rodiny různým formám kolaborace s nacisty. Rozdrobené útržky promluv Louisových rodičů, prarodičů a četných strýců, tet a dalších příbuzných a přátel jsou však na můj vkus nekonečné a bohužel někdy i nudné a do čtení jsem se musel po každé pauze nutit. V postavách jsem se ztrácel, chyběl mi tu děj, dětské hrdiny moc nemusím (naštěstí Louis není vypravěč); je to jistě velký román, ale já jsem se s ním trochu trápil a hlavně dost minul...
Hugo Claus napsal dvě stovky děl všech žánrů, romány, básně, hry, novely, povídky, eseje, scénáře, libreta; věnoval se i filmové režii (např. Flanderský lev) a výtvarnému umění. Měl vztah s herečkou Sylvií Kristel (erotická série Emmanuelle) a ze života odešel pomocí eutanazie. V češtině kromě několika her vyšla už jen novela Metsiersové a román Fámy.