Mrtvé matky přehled

Doposud nejlepší díl. Konečně totiž není ona specifická atmosféra drsného neo-westernu a genius loci prérijní rezervace plné zkrachovalých existencí bez budoucnosti narušována komiksově nadsazenou übernahláškovaností (resp. je, ovšem o poznání méně) a přestřelenou akcí, ale pracuje čistě s postavami, jejich motivacemi, emocemi, vnitřními démony a činy. Nemá potřebu vše říkat "na plnou hubu" a nebojí se vyprávět pouze obrazem.

A rázem je jasné, proč se Skalpy zapsaly do zlatého fondu komiksů počátku jednadvacátého století pro vyspělé publikum. Snad další díly nesklouznou opětovně do té "povinně komiksové stylizace s úlitbami pro omladinu" a povedou si dále svou na vlně ambivalentních, ovšem v důsledku toho tolik živoucích, postav. Což platí především o hlavní postavě, která doteď byla spíše jednorozměrnou "nasranou mašinou na mlácení" než plnohodnotným charakterem, který by měl na svých bedrech utáhnout vážně míněnou sérii. To, že se zadařilo právě tuto jeho otravnou polohu změnit, je ve výsledku tím největším úspěchem třetího dílu.