Síla větru 17 přehled
Tildu drželo nad vodou 22 bazénů. Jak si v životě poradí její mladší sestra Ida? Při odchodu z domu nemá Ida nic kromě matčina starého otřískaného kufru, pár oblíbených kousků oblečení a notebooku. S maloměstem, kde strávila celý svůj dosavadní život, se loučí zřejmě navždy. Ovšem loučení Idě vážně nejde — před dvěma měsíci nedošla ani na matčin pohřeb. Na nádraží si vybere vlak, který míří co nejdál, a dojede až na Rujánu. Tam se plná hněvu, zármutku a viny bezcílně toulá, až narazí na hospodského Knuta a jeho ženu Marianne. Staří manželé se dívky ujmou a dopřejí jí tolik potřebný prostor. A pak Ida potká Leifa, který sice má své vlastní démony, ale zdá se, že dokáže krotit ty její. Jenže matčina smrt není poslední ranou, která Idu zasáhne. Podaří se jí najít vůli k životu, napravit vztah s milovanou starší sestrou a postavit se na vlastní nohy?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Síla větru 17. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 12 komentářůSouvisející novinky - Síla větru 17 (1)
Když se trhá nebe, Pod bledou oblohou a další knižní novinky (33. týden)
10.08.2025
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Síla větru 17 v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 40x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 1x |
| v Mé knihovně | 29x |
| v Chystám se číst | 58x |
| v Chci si koupit | 21x |
| v dalších seznamech | 1x |
83 %
79 %
Kniha 22 bazénů byla především o Tildě. A v této je prostor věnován Idě, která se nedokáže vyrovnat se smrtí své matky a tak odjíždí. Místo aby jela k sestře, pokračuje dál na Rujánu. Tam se nejdřív ubytuje na ubytovně, ale pak si jí ujmou Marianne s Knutem, starší manželský pár. A jen díky nim je schopná jakž takž fungovat. Seznámí se také s Leifem, se kterým si jsou blízcí. Ale i on má evidentně svoje trápení a tak se navzájem podporují a pomáhají si.
Ida má pocit jako by v ní bylo všechno rozbité. Připadá si jak tikající bomba, která brzy vybuchne. Přeje si, aby taková nebyla, ale moc neví, co s tím a od sestry si nenechá pomoct. Zásadně dělá to, co jí ničí a nemá absolutně žádné tušení, co je pro ní dobré. Myslím, že to byl důsledek dětství a především pocitu viny ze smrti matky.
Stejně jako zmiňovaná kniha o Tildě to bylo i tentokrát bolavé, surové a víc náročné čtení - přeci jen není Ida nikde ukotvená a nezná nic jiného. Ale celé to působilo zase tak reálně a místy až děsivě.
Za mě je v pořádku si občas přečíst něco podobného - může nám to pomoct uvědomit si, že i takové problémy existují.
Pokud vám nevadí náročnější čtení, pusťte se do téhle knihy - vlastně obě dvě autorčiny knihy můžu jen doporučit.