Řehole přehled
Irena Tatíčková
Skutečné příběhy českých řádových sester a bratrů v soukolí totality. Opravdové životní příběhy českých řeholnic a řeholníků ve víru bouřlivého 20. století jsou mnohdy napínavější než fiktivní thrillery. Kdo byly ony ženy, které se staly předobrazem románového bestselleru Bílá voda? Jaký byl osud oněch nenápadných mužů zasažených komunistickými restrikcemi, které vyvrcholily obludnou Akcí K? Přehledná publikace doplněná základní faktografií pro laiky poutavě přibližuje osudy řádových sester a bratrů napříč církevními řády.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Řehole. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)


Kniha poskytuje základní informace o perzekuci mužských i ženských řádů v padesátých letech, kdo se o téma zajímá, asi se nedoví nic nového. Několik osobních příběhů je pouze převyprávěno z Paměti národa. Stylisticky kniha občas pěkně klopýtá, zasloužila by více redakční práce.
Související novinky (1)
Třpytivá, Druhá strana řeky a další knižní novinky (40. týden)
29.09.2024
Citáty z knihy (1)
„Víte, vždy jsem měl na mysli, abych nepodlehl žádnému amorálnímu návrhu.“
Kniha Řehole v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 40x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 3x |
v Mé knihovně | 36x |
v Chystám se číst | 113x |
v Chci si koupit | 23x |
v dalších seznamech | 1x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Štítky knihy
řeholní, klášterní život náboženská perzekuce stát a církev řeholníci řeholnice, řádové sestry jeptišky komunistický režim oběti komunismuAutorovy další knížky
2005 | ![]() |
2005 | ![]() |
2024 | ![]() |
2003 | ![]() |
2022 | ![]() |
Brožovaná knížka, která stojí za přečtení už jen proto, aby si člověk osvěžil paměť. O likvidaci řeholních řádů se toho moc nepíše a když už, špatně se to čte. Autorka vybrala několik příběhů řeholnic (a jednoho kněze), které byly v padesátých letech násilně spolu s dalšími sestrami internovány ve sběrných klášterech a pro mnohé to znamenalo prakticky vězení, hlad, nucené práce. Kupodivu se shodují v tom, že to jejich společenstí posílilo, semklo.
Osobně bych ocenila větší rozsah v jednotlivých zaznamenaných příbězích, ale chápu, že jde o vzpomínky a moc se s nimi nadělat asi nedá. Chtěla bych si víc přečíst třeba o běžném dni v internaci. O tom, jak reagovali lidé kolem. O přístupu referentek (dohlížitelek)...
Chyby a překlepy zamrzí. Potěšil slovníček na konci.